Nutnost provést malý archeologický výzkum ve farním kostele vyvolala postupná oprava tamních dřevěných lavic. „Jsou staré přibližně 250 let a nutně potřebují zrestaurovat. Jedná se však o náročný úkon, který provádíme ve spolupráci s památkáři tak, aby byla zachována co největší část původního materiálu. Odhadujeme, že práce budou postupně probíhat následujících pět let,“ uvedl farář Římskokatolické farnosti Valašské Meziříčí Pavel Stefan.
Právě díky odvezení prvních dvou bloků lavic mohli archeologové a památkáři provést průzkum v prostoru před vítězným obloukem v pravé části chrámové lodi nedaleko hlavního oltáře. „Po skrytí tenké pochozí vrstvy se v severní polovině sondy objevila zřejmě barokní dlažba. Následovala navážka zejména ze stavební suti. Pod ní se ve východní části sondy nacházel základový kamenný sokl, který probíhal takřka souběžně s dnešním triumfálním obloukem. Může se tedy jednat o jeho základ nebo část západní zdi středověkého kostela svaté Kunhuty,“ přiblížil rozsah nálezu archeolog Muzea regionu Valašsko Samuel Španihel.
Ještě zajímavější nález však vydala západní část sondy. „Po odkopání zmíněné navážky se v hloubce přibližně 170 centimetrů nacházely vzájemně propojené dvě až tři pohřební jámy zahloubené do podloží. Kosterní nález obsahoval jenom nejmladší hrob orientovaný tak, že nalezený jedinec směřoval nohama k oltáři.“
Neobvyklou orientaci hrobu je dle památkářů možné spojit s pohřbíváním katolických kněží po roce 1614, které vycházelo z nařízení Rituale Romanum. V našem prostředí se však o uplatňování tohoto nařízení dá mluvit až v druhé polovině 17. století. „Pokud vycházíme z těchto zjištění, lze dovozovat, že se v nalezeném hrobě mohou nacházet ostatky meziříčského faráře Andrease Ignáce Helmessiniho. Právě u něj máme doloženo, že ve zdejší farnosti zemřel 7. června 1707 a byl zde také pohřben,“ uzavřel památkář valašskomeziříčské radnice Petr Zajíc.
