„Babí léto je na přelomu září a října skutečně velmi cenným a ceněným časem, kdy je příroda ještě v plné zeleni a formě, sluníčko nespaluje, ale hladí, bývá nádherná dohlednost a modré nebe. Tohle všechno velí, aby lidé neseděli doma a vyrazili na výlety. V mém případě třeba do Prahy, v jiných zase do přírody v našem krásném Zlínském kraji. Aniž bychom si to uvědomovali, bereme si cennou pozitivní energii. A ta nám pak pomůže brát v takříkajíc horších časech, kdy nastupují virózy, rychle se krátí dny a podzim ukazuje, že má i méně vlídnou tvář,“ dívá se na babí léto jako vždy zcela pozitivně znalec lidských duší, psychiatr Josef Zvoníček, lékař, který se oboru věnuje desítky let.
Na zahradách je stále co sklízet
Zajímavé věci se na konci září v objetí babího léta pořád dějí na zahradách.
„My jsme ještě rozhodně nekončili. Na zahradě máme rajčata, dýně, cukety, dokonce i maliny a jahody, ten čas je skutečně až neskutečně krásný,“ říká paní Zuzana z vesnice kousek od Zlína i při pohledu na trávník, který se vlastně poprvé pořádně vybarvil do zelena až po nedávných deštích.
Chcete vědět, co dalšího se v kraji děje? Podívejte se na náš web.
Zvířata jako živá podívaná
Za plotem se pasou ovce, jinde si babího léta užívají koně, čas vycházek a výletů se nabízel právě o prodlouženém víkendu.
„Děti chtěly hodně do zoologické zahrady, my jsme jim s manželem nabídli jinou podívanou a myslím, že „příroda live“ zaujala ještě více právě ovcemi, kravičkami, koňmi a také moc pěknými výhledy,“ říká kamarádka Eva.
Za babím létem do Zlínského kraje
„Já znám Zlínský kraj především díky Luhačovicím, kam s manželkou moc rádi jezdíme. Byli jsme s přáteli ze Slovenska, Čech, Slezska i Moravy na 44. ročníku „vojenského srazu“ vzpomenout, jaké to bylo rok na vojně ve východoslovenských Michalovcích. Od roku 1982 se každý rok scházíme, zpravidla v čase babího léta, což je opravdu „nabíjecí“ termín. Tentokrát jsme víkend strávili ve Strážovských vrších na Slovensku, příští rok zamíříme do Zlínského kraje. A už teď víme, že jde o nádherné místo, tak se těšíme na zlínský mrakodrap, vinohrady na Slovácku nebo kroměřížský zámek a chrámy,“ vypráví a těší se k nám Petr Skalička z Ostravy.
Houbaři doufají v lepší časy
Babí léto má skutečně parádní tvář, a to mohou potvrdit i houbaři, jímž se blýská na lepší časy. Pan Milan je ve Chřibech jako doma: „Moje skvělá žena už má konečně zase práci s čištěním hub, společně jsme letos poprvé zabodovali, máme bedly, suchohřiby i jedenadvacet pravých hřibů, tak uvidíme, jestli je babí léto v tomto poněkud zvláštním suchém houbařském roce vstupenkou do lepších časů,“ přemýšlí léta letoucí úspěšný znalec lesa a hub.
