Zlínský sběratel Luděk Polášek spojil síly s galerií Artrium a vznikla expozice, která sice netrhá návštěvnické rekordy, ale je úžasná.
Všemu samozřejmě dominují skvosty ze sbírek pana Poláška.
„K vidění je třeba originální výtisk z prvního vydání, už z roku 1855. Další babičky se tiskly o sedm let později, do rukou spisovatelky se dostala kniha den před její smrtí,“ vypráví zlínský znalec.
Ten vlastní Babičku ve 29 jazykových mutacích, dva mu do zcela kompletní sbírky chybějí. Neví někdo o Babičce v bengálštině a kazašštině?
„Mám tu výtisky v čínštině, japonštině, arabštině. Tady je francouzská mutace z roku 1880, vedle o pět let mladší rumunská, tady to je Babička v portugalštině, tady zase v esperantu,“ poodhaluje další klenoty sběratel.
Výstava ale obsahuje také naprosto originální kresby Marie Fischerové -Kvěchové pro vydání babičky v těžkém roce 1940.
Návštěvník se dozví mnoho dalšího. Přispěla třeba Marie Rendlová z Ústí nad Labem, která sbírá Babičky už bezmála čtyři desetiletí, má jich ve sbírce 440…
Stejně zajímavé je poslední vydání. O ně se zasloužila Brňanka Šárka Bartošková. Předmluvu napsal Zdeněk Svěrák, nádhernými ilustracemi opatřil Marko Čermák.
Expozice zaujme decentními vazbami, mimo jiné i tím, že je tu vystaven kostým Jiřího Pechy, jediného či spíše jedinečného muže, který hrál Babičku v divadle Husa na Provázku.
Unikátní je rovněž pokoj Boženy Němcové s židlí a pracovním stolem.
Mrknout se třeba na hodinku do výstavních prostor zlínského zámku nemůže být při Medardových kapkách vůbec od věci.
