Celý objekt polední dobou pořádně obživlé zříceniny je pečlivě zapáskovaný, do hradu nikdo nemůže, přesto je u zdí středověkého sídla šlechty docela živo.
„Ani nevím, jestli z toho mám mít radost. Do hradu se striktně nepouští, před ním se nám ale docela hromadí turisté. My jsme zavřeli 12. března, hrubým odhadem by k nám za ty tři týdny dorazilo kolem patnácti stovek lidí. Byl by to úžasný nástup do sezóny, jenže sem nikdo nesmí,“ popisuje vousatý muž velmi zvláštní situaci.
Na vstupném i na občerstvení už přišli zhruba o sto tisíc korun. „Pro nás obrovské peníze,“ říká správce hradu, který od roku 2004 patří městu Koryčany a občanskému sdružení Polypeje.
„Je to zvláštní, ale lidé, když mohou alespoň do lesa, jsou jako posedlí návštěvou hradu. Snažíme se jim v tom zabránit, jak jen můžeme, už se objevily incidenty, kdy se do objektu dostali. Důrazně je varujeme, to hraničí s obecným ohrožením, není to žádná sranda,“ vypráví kastelán.
Poněkud paradoxně čeká každým dnem návštěvu kameníků, specialistů, kteří se budou podílet na dalších pracích v západní části hradu.
„Dostali jsme milionovou dotaci, o tu samozřejmě nechceme přijít, počítáme ale při nástupu odborníků s přísnými hygienickými opatřeními. Já sám například prakticky nevyjdu z objektu, občas mi přivezou potraviny, prostě vážná doba. Snad to všechno překonáme,“ doufá Pavel Kudlička zvaný též Ramboslav.
