Kapitán stříbrné reprezentace Česka z roku 1996, který strávil řadu let v německé bundeslize a získal tam vedle poháru i dva tituly, Miroslav Kadlec, přehlížel hřiště hned na začátku.
„Kdyby to bylo třeba před třiceti lety, bylo by hřiště tvrdé jako kámen, hrát na něm by bylo mimořádně náročné, z fotbalu by byla klouzaná. Proto je dobře, že máme vyhřívané trávníky, fotbal tolik netrpí, třebaže jsme na začátku února.“
„Jasně, to že se hraje už teď, má své důvody, je třeba počítat s nabitou termínovou listinou, ale coby divák jsem si to moc neužil i když se hrál zajímavý zápas. Důvod je jasný, zima. Prokřehlý jsem ještě teď, ale hřeje mne bod pro Sigmu na hřišti velmi těžkého soupeře,“ hodnotil Petr Uličný, bývalý ligový fotbalista a úspěšný trenér.
Do jaké míry by se mělo nadále počítat třeba s pořádnými mrazy. Co takhle mínus 10?
„To by byl samozřejmě extrém, vždycky bude záležet, jestli se dáváte z tribuny, anebo tepla „vipky“, já osobně si momentálně nevybavuji, kdy jsme hráli v takovém mrazu. Ale fotbalisté to často vydýchají daleko lépe, než diváci,“ přitakává Kadlec.
Před poločasem začalo v Uherském Hradišti hustě sněžit, teplota na mínus jednom stupni, ale pocitově to bylo hodně jinak.
„Na fotbale platí dvě zaručená zahřívadla i když mrzne. Tím prvním jsou góly, což dnes nebylo, jeden nebyl pro těsný ofsajd uznán. No a druhý, ten užívám hlavně ve Zlíně, kde se potkávám s dlouholetým kamarádem a mým asistentem Mirkem Poláškem. Jeho slivovice je nejlepší na světě,“ smál se Petr „John“ Uličný navzdory nepříznivým klimatickým podmínkám.
