Fanynkami zaplněný lhotský Stadium „praskal ve švech“ a zvuk vuvuzel byl slyšet až na frekvenci Rádia Zlín. Na jedné straně kolbiště stál šik mladých, silných, energických, namotivovaných a svobodných harcovníků pod vedením zkušeného vojevůdce, proti nim stál na druhé straně kmen ženáčů, kde ovšem v panujícím chaosu jejich náčelník nebyl jednoznačně určitelný.
Po tradiční předzápasové hádce, kde jablkem sváru byla klasicky délka poločasu, si ženáči určili, že se bude hrát jen 2x 45minut hrubého času. Vítězství svobodných se začíná jevit jako axiom, což je dle definice tvrzení, které se předem předpokládá za platné a tudíž se nedokazuje….
Navrhuji tedy zvážit do budoucna, zdali se tímto axiomem nezačít řídit, utkání již nehrát a předem stanovit výsledek utkání vítězně ve prospěch svobodných, například těch 3 : 0. Nebudeme se tak zbytečně zdržovat od pití bečky piva.
