V Galerii Slováckého muzea byla zahájená první retrospektivní výstava děl Tomáše Měšťánka. Orientoval se na výrazové pojetí malby, smyslovém přístupu k tématu a uvolněném malířském stylu. Důležitý byl pro něj skutečný prožitek či obsah a syrovost námětů. Nikdy nic neidealizoval.
„Proto mě mrzí, že je jeho jméno víceméně opomíjeno. Když se člověk na obrazy podívá, tak vidí, že je to autor, který měl výborně zvládnutou figuru, mohl si dovolit jakoukoli až karikuující zkratku. Ten obraz má vždycky skvělý výraz a velkou výpověď. Byl malířem každodenních všedností a někdy až osobních katastrof,“ uvedla Milada Frolcová z Galerie Slováckého muzea.
Zdrojem inspirace byla pro Tomáše Měšťánka sociální tematika, člověk a společnost, život na periferii, realita viděná z nekonvenčního úhlu. Všímal si projevů života, které některým lidem zůstanou vždy skryty – života tuláků, bezdomovců a žebráků na nárožích.
„On jakoby rozuměl těm rozervancům a lidskému nitru a taky to výborně umělecky zpracoval. Občas jsme za Tomášem s kamarádem Fuksou jezdili a přesto, že mám teď hodně práce, nemohl jsem odmítnout přijet výstavu zahájit,“ usmíval se na vernisáži režisér, dramatik a herec Arnošt Goldflam.
Tomáš Měšťánek nacházel podněty k práci všude. Třeba v každodenních rituálech, které člověku utváří každou hodinu, den, rok a které neustále opakuje. Jeho díla budou v Galerii Slováckého muzea vystavená do února příštího roku.
