Neobvyklý, ale spravedlivý trenér
„Trenér Zerzáň byl svým způsobem zvláštní, jiný než jsou ostatní trenéři. Spousta hráček, co pod ním hrála, ho neměla ráda, ale všechny postupem času zjistily, že to s nimi myslel dobře. Byl přísný a spravedlivý. Byl jiný než spousta současných trenérů, kteří by si z něho měli vzít příklad,“ myslí si bývalá reprezentantka a současná trenérka prvoligových Kunovic Jarmila Kočí.
Vzácná osobnost, která bude chybět
„Vím, že nyní je jiná doba a házená se někam posunula, ale spousta lidí nejen v házené, by si měla od těch starších, co ve svém oboru něco dokázali, vzít to nejlepší. Takových lidí, jako byl pan Zerzáň, bylo a je hodně málo. Bude našemu sportu nesmírně chybět,“ dodává Kočí.
Začátky ve Veselí během válečných let
Smutná zpráva zasáhla i Vlastimila Procházku. Dlouholetý činovník se známým koučem spolupracoval ve Veselí nad Moravou. „Poprvé k nám přišel ze Slovinska, když v tehdejší Jugoslávii začala válka. Tehdy jsme akorát začínali hrát interligu. Pak se k nám ještě jednou vrátil, dovedl tým k titulu. Házenou miloval, byl to mimořádný odborník a trenér,“ vzpomíná Procházka.
Loučení, které nestihl
„Naposledy jsem ho viděl při loňských klubových oslavách u nás ve Veselí nad Moravou, kdy jsme slavili čtyřicet let od založení oddílu. Tehdy nám říkal o své nemoci. Dlouho jsem se chystal ho navštívit, bohužel jsem to již nestihl. Mrzí mě to, ale všichni na něj budeme ve Veselí vzpomínat,„ dodává Procházka.
Nejúspěšnější český trenér v ženské házené
Jiří Zerzáň je podle Národního házenkářského archivu nejúspěšnějším českým profesionálním trenérem v ženské házené. S českou ženskou reprezentaci získal na mistrovství světa 1986 v Holandsku stříbro, na olympijských hrách v roce 1988 v Soulu skončil pátý. Ve sbírce má pět českých mistrovských titulů, jednou slavil i se slovinskou Lublaní.
Známý kouč v kariéře vedl ženské týmy Kunovic, Partizánskeho, Zlína, Belinky Olimpije Lublaň, Nitry, Krimu Lublaň, Veselí nad Moravou, Šaly, Slavie Praha či Podravky Kopřivnice.
Dlouholetý lídr reprezentace
Dlouhé roky strávil i v reprezentaci. Vedl nejen juniorky, ale dlouhé roky i první ženský tým. V reprezentaci odtrénoval 422 zápasů, získal Cenu fair play Českého olympijského výboru, je členem Síně slávy Unie profesionálních trenérů, oceněn byl jako Vzorný trenér (1991), Zasloužilý trenér (1994) a Trenér roku (2002). V roce 2019 převzal ve Slováckém divadle Cenu města Uherské Hradiště.
Poslední rozloučení s legendou
Další trofej již nezíská. V pátek 30. května zemřel.
Poslední rozloučení se zesnulým koučem se uskuteční ve středu 4. června v patnáct hodin v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mařaticích.
