Oslava čtyřletého úsilí
S úderem deváté hodiny ráno vítalo vsetínské vlakové nádraží v sobotu 31. října tuto zvláštní historickou soupravu. Motorovou lokomotivu T211 rekonstruovali železniční nadšenci čtyři roky, slavnostní jízda do Velkých Karlovic tak byla pomyslnou oslavou dokončení prací.
„Jde o motorovou lokomotivu série T211 vyrobenou v národním podniku ČKD Praha v roce 1961. Je dvounápravová, disponuje spalovacím motorem Tatra a slouží k lehkému posunu a posunovací službě. Nyní je uvedena do muzejního stavu,“ prozradil majitel a restaurátor lokomotivy Bernard Mišun.
Řada prototypových prvků
Lokomotivu ve zbídačeném stavu získal Bernard Mišun z ČKD Hořovice. Rukama nadšenců prošla mašina kompletní vyvazovací opravou, generální opravou a výměnou agregátů. Při výrobě lokomotivy se počítalo s vývozem do zahraničí.
„Při výrobě lokomotivy se export neuskutečnil, a proto ji dodali do závodů ve Strakonicích, kde sloužila jako posunovací lokomotiva. Oproti jiným lokomotivám má řadu prototypových prvků, které jiné lokomotivy této série nemají,“ pokračoval Mišun.
Mohlo by vás zajímat: Ani nepříznivé počasí je neodradilo. Dobrovolníci opravili turistickou stezku v Beskydech
Specifické řazení
Jednou z takových je například i prodloužený mezichladič kompresoru, který měl zajistit bezproblémový provoz v horkém podnebí. Lokomotivě se hovorově říká Hop, a to kvůli jejímu řazení.
„Člověk si musí dávat pozor na hromadu faktorů. Je tam motor Tatra, převodovka… a všechno se to musí sladit. Když to řeknu hodně hloupě, tak je to taková V3S na kolejích,“ usmíval se strojvedoucí Lukáš Essender.
Podobné renovace jsou nevyčíslitelné
Na slavnostní jízdu si Hop připojil historický vůz, ve kterém nechyběla dobrá nálada ani občerstvení. Šťastného majitele soupravy jsme se zeptali, na kolik ho renovace lokomotivy přišla peněz.
„Takové renovace historických strojů jsou v podstatě nevyčíslitelné. Je v tom spousta času, hodin práce a shánění náhradních dílů, aby to mohlo fungovat v tom muzejním provozu,“ vysvětlil Bernard Mišun.
Z odpovědi se tak zdá, že více než o peníze jde spíš o čas, píli, nadšení a někdy také i štěstí při pátrání po originálních dílech lokomotivy. V případě HOPa se však naštěstí všechno povedlo.
