Hnědé odpadové nádoby jsou dnes už běžně rozmístěny nejen v zástavbě rodinných domů, ale také na sídlištích. „Patří do nich biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a domácností. I když se zdá být tato poučka jednoduchá, stále častěji nacházíme v odpadových nádobách igelitové pytle a sáčky. Takto znehodnocený bioodpad ale nelze dál využít a končí na skládce,“ nastínil Michal Lysák z odboru komunálních služeb valašskomeziříčské radnice.
S uvedenou problematikou se město, potažmo firma zajišťující svoz tohoto opadu, potýká stále častěji. Narůstá tak objem odpadu, který je Valašské Meziříčí nuceno skládkovat a také náklady s tím související.
„V roce 2018 se jednalo o částku 1 112 korun za osobu a rok. Zastupitelé sice rozhodli, že pro rok 2020 se poplatek, který platí občané a činí 490 korun za osobu a rok, zvyšovat nebude. Pokud však lidé nezačnou zodpovědněji přistupovat ke třídění odpadu, a to nejen toho biologicky rozložitelného, v příštích letech se zřejmě zvyšování poplatku nevyhneme,“ reagovala místostarostka Zdislava Odstrčilová.
Do bioodpadu PATŘÍ: Tráva, listí, zbytky rostlin, drobné větve, kůra a části keřů, seno, sláma, piliny a zemina z květináčů, vychladlý popel ze dřeva, ovoce a zelenina, slupky, jadřince, pecky z ovoce, zbytky pečiva a obilovin, skořápky z vajec a ořechů, čajové sáčky, kávová sedlina, papírové kapesníky a ubrousky
Do bioodpadu NEPATŘÍ: Zbytky masa, kosti, kůže, oleje, tuky a zbytky potravin živočišného původu, rostliny napadené chorobami, uhynulá zvířata a exkrementy masožravých zvířat, textil, jednorázové pleny, sáčky z vysavačů, plasty, sklo, kovy, nebezpečný a stavební odpad, elektroodpad, popel z uhlí a cigaret
