Jak si Josefa Abrháma vybavujete?
Především jako jednoho z předních herců. Vždycky vás potěší, když je někdo vám blízký tak dobrý v oboru. Myslím, že našel rovnoměrné uplatnění v televizi i ve filmu. Role byly přepestré, ale vždycky to byl on, muž s charismatem, osobnost, nepřehlédnutelný. A bylo jedno, jestli krásný dragoun nebo primář Blažej či kdokoliv jiný. Jeho herectví bylo mistrovské.
Přitom skromný a v civilu rozhodně člověk netoužící po obletování nebo slávě…
Absolutně ne, naopak, zůstával, pokud mohl, v pozadí. Skromný, slušný, pokorný, decentní pán.
Které setkání na vás zapůsobilo intenzivněji než jiná?
Už to bude tuším dvacet let. Starosta Jiří Deml i my další jsme jej jako našeho spoluobčana poprosili, zda by se nestal kmotrem. Tedy ne na plátně nebo v televizi, ale v reálu, při křtu CD našich mladých folklorních uskupení. Tuhle roli zvládl s bravurou sobě vlastní, to cédéčko se jmenuje Vinšujem vám.
Pokud mne paměť neklame, má dokonce čestné občanství Kunovic.
Ano, stal se jím v době, kdy byl starostou můj předchůdce Jiří Vařecha. Jsem ráda, že jsme mu je udělili. I pro nás je to pocta, že přijal.
Jezdil do Kunovic Abrhám pravidelně, nebo spíše náhodně?
Pravidelně na Dušičky, na hřbitově má pochovány své předky, kteří tu vlastnili Abrhámovu cihelnu. Mimochodem jeho dědeček byl velkým mecenášem kultury a samozřejmě zaměstnával spoustu lidí, dával jim obživu. Nu a jezdil i jindy, rád se vydával za kamarády ze studií, když byl sraz abiturientů hradišťského gymnázia, vždycky patřil k vítaným hostům.
