Honzo, když rodák z Troubek, pak se ptám, jestli si vybavíte děsivé povodně?
Nepochybně, vnímám to pohledem sedmiletého kluka, ale z paměti to nikdy nevymizí, byla to obrovská zkáza, moc těžké chvíle pro všechny od nás z vesnice. Umírali lidé, padaly domy, opravdu apokalypsa.
Fotbalové povídání musí být mnohem příjemnější. Jakých bylo těch pět let ve Slovácku?
Báječných, mám-li to vyjádřit jedním slovem. Přicházel jsem, když jsme byli docela dole, postupně šel tým nahoru, moc rád vzpomínám a vracím se vlastně tak trochu domů
Fotbalový život není jen trávník, kabiny, zápasy, rozhodčí…
Určitě ne a o to raději vzpomínám na srdečné, veselé lidi, na fanoušky, moc se na ně v sobotu zase těším.
To asi ano, ale radost jim zřejmě váš tým moc udělat nehodlá, že?
Jasně že ne. Kdo by chtěl nechat soupeři body. Vnímáme soupeře jako nadále velice silný tým s vysokými ambicemi, ale ty my máme také.
Jaký čekáte zápas?
jako vždy když hrají moravská „S“. Tedy napínavý, vyrovnaný, takticky vedený, rozhodovat asi budou maličkosti, oba týmy se výborně znají.
Stejně jako trenéři…
Ano, oba, tedy Martin Svědík i Václav Jílek se znají z mládežnických reprezentací, jsou kamarádi, prakticky do detailu znají své myšlení. Bude to i jejich souboj a věřím, že už bude trenér Svědík na lavičce.
Určitě se potkáte v soubojích s Milanem Petrželou, co říkáte na jeho fotbalovou výdrž?
Milan je i ve čtyřiceti pořád kluk, mladík, přeji mu, aby mu to na hřišti vydrželo co nejdéle.
