Rodina Brauchbarových a jejich osud
Kameny nesou jména Viléma a Hynka Brauchbarových, Hynkovy manželky Berty a Vilémova syna Richarda. Jejich pekařství stálo právě ve Vodní ulici – v roce 1876 zde vznikla pekárna s pekařskými stroji, sklady i nádržemi na mouku.
Poklidný život rodiny ukončila okupace a zřízení Protektorátu Čechy a Morava.
- Vilém zemřel v Terezíně v listopadu 1942.
- Hynek byl v Terezíně zavražděn o rok později.
- Berta zahynula v Osvětimi v lednu 1944.
- Richard byl deportován do tábora Schwarzheide, kde zemřel na konci války.
„Každý z těchto kamenů nese jméno člověka, který zde žil, měl své sny i místo v našem městě,“ uvedl starosta Tomáš Opatrný. Podle něj kameny nejsou jen symbolem, ale tichou výzvou k připomenutí konkrétních lidských osudů.
Tradice, která má smysl
„Když jsme oznámili další pokládání kamenů, ozval se mladý člověk, že mladým to nic neříká. I proto je důležité tyto příběhy připomínat,“ řekla Šárka Kašpárková, ředitelka Knihovny Kroměřížska a iniciátorka této tradice.
Tradici pokládání tzv. kamenů zmizelých (Stolpersteine) založil v roce 1992 německý umělec Gunter Demnig. Kameny připomínají, že za oběťmi holocaustu jsou konkrétní lidé, ne anonymní čísla.
V Kroměříži bylo v letech 2014–2023 instalováno 26 kamenů, po nynějším odhalení jich je už 30.
Židovská komunita v Kroměříži
Židé zde žili od 14. století, ve 30. letech 20. století se k judaismu hlásily necelé čtyři stovky obyvatel.
Komunita byla zničená v roce 1942, holocaust nepřežilo 268 kroměřížských Židů. Po válce se sice obnovila, ale po roce 1980 zanikla úplně.
