Kristýna Janků tu ani náhodou není náhodou. Jednak je oporou domácího ženského týmu 1.FC Slovácko. Ale její poslání je o víkendu, kdy má ženská nejvyšší soutěž volno, jiné, což ráda vysvětlí.
„V klubu pracuji i v marketingově – obchodním oddělení. Dnes tu mám na starost péči o naše partnery a v poločase budu moderovat soutěž pro naše fanoušky,“ specifikuje své úkoly.
Především je ale jednou z opor dámského týmu, který si zahrál kvalifikaci Ligy mistryň a poslední dobou pořádně prohání zpravidla nedostižné pražské týmy Sparty a Slavie.
„Naposledy jsme hrály proti Slavii, přišlo hodně diváků, hrálo se pod umělým osvětlením, užily jsme si to my i diváci, kterých přišlo kolem pětistovky. Velká škoda, že jsme těsně 1:2 prohrály, přestože jsme vedly, ale nic není ztraceno, bojujeme dál,“ ohlíží se Kristýna hrající zpravidla zleva v obraně Slovácka.
K fotbalu ji nedaleko Přerova v Horní Moštěnici přivedl tatínek, trenér tamního týmu.
„Od malička jsem hrávala s místními kluky, fotbal je moje srdcovka dodnes, jsem moc ráda, že ten ženský jde nahoru. Třeba po zápase se Slavií mi přišlo moře esemesek, že to bylo báječné představení a že se lidé bavili víc než na chlapském fotbale. Ten samozřejmě nezpochybňuji ani náhodou, ale i my chceme ukázat, co umíme. Moc ráda bych si zopakovala účast v Lize mistryň, to je vysoká meta a je to úžasné,“ praví Kristýna.
Pak se loučí a utíká plnit pracovní povinnosti. A pánům novinářům zase padají brady k monitorům a mobilům, už se musí věnovat jen a jen fotbalu…
