Löffovi bydleli ve Vodní ulici v domě číslo popisné 59, před který budou kameny ještě do konce listopadu instalovány.
„Na naši historii bychom neměli zapomínat. Zvláště, když její součástí jsou pohnuté osudy lidí, kteří s našimi předky bydleli v Kroměříži a vinou nacistických vrahů se ze dne na den ze světa ztratili,“ poznamenal starosta Jaroslav Němec. Po instalaci dlažebních kostek připomínajících lékaře Alfréda Löffa, jeho otce Hermana, bratry Bedřicha a Ottu a jejich manželky Irenu a Ernu bude mít Kroměříž ve svých ulicích již 15 kamenů zmizelých.
Radnice loni odhalila čtyři kameny zmizelých, které připomínají osudy lékaře Felixe Pressera a jeho rodiny. Bydleli v Kollárově ulici, kam byly kameny instalovány. Od roku 2017 jsou v Moravcově ulici čtyři kameny zmizelých, které připomínají Joachima Astela, posledního rabína ve městě, a jeho rodinu. Žili v prvním patře někdejší židovské radnice. První kámen zmizelých byl v Kroměříži instalován už v roce 2014. Ve Vodní ulici připomíná Emila Branda, bývalého majitele kavárny v rohové budově, na jejímž místě byla v roce 1930 postavena nová prodejna firmy Baťa. Brand poté žil ve vedlejším domě, před nímž je umístěn kámen s jeho jménem a údaji o narození a úmrtí.
Židé žili v Kroměříži už od počátku 14. století. Na konci 19. století jich zde bylo na 800, v roce 1930 se ale k judaismu hlásily už jen necelé čtyři stovky obyvatel města. Židé obývali zejména dnešní Moravcovu a Tylovu ulici, jednalo se o uzavřené ghetto s asi 40 domy. Komunita byla zničena v roce 1942, kdy nacisté vyhodili do vzduchu i synagogu, jež stála na místě dnešního kulturního domu. Po druhé světové válce, kterou nepřežilo 268 židovských obyvatel Kroměříže, byla komunita obnovena, ale později pro nízký počet členů změněna na sbor věřících. I ten ale po roce 1980 zanikl.
Tradici pokládání kamenů zmizelých před domy, ve kterých žily oběti holocaustu, založil v roce 1992 německý umělec Gunter Demnig. Jím navržené a do dlažby pokládané kameny jsou známy pod německým názvem Stolpersteine – obrazně řečeno kameny, o které se má zakopnout. Po Evropě jsou jich už desítky tisíc. Kameny mají ukázat, že oběti holocaustu nebyly jen bezejmenná masa, ale že jsou za nimi konkrétní lidé. V Kroměříži město na jejich instalaci spolupracuje se Státním okresním archivem.
