„Situace s bezdomovci je v Kroměříži podobná jako v jiných městech naší velikosti. Řešíme ji v podobě sociální práce, činnosti městské policie i na úrovni projednávání přestupků. Musím ale dodat, že nejsme schopni naplnit představy některých občanů, podle nichž bychom měli bezdomovce například naložit do auta a někam odvézt. Na to nemáme oporu v zákoně,“ uvedl místostarosta Pavel Motyčka, který má na starost sociální oblast.
V Kroměříži by se mělo podle Motyčky pohybovat zhruba 20 až 30 lidí bez domova. „Asi polovina z nich nemá trvalý pobyt v Kroměříži. Často se jedná o lidi, kteří jsou propuštěni z psychiatrické nemocnice nebo z protialkoholní záchytné stanice a ve městě už krátkodobě nebo i dlouhodoběji zůstanou,“ popsal vedoucí radničního odboru sociálních věcí a zdravotnictví Radovan Klabal.
Bezdomovci se v centru města zdržují hlavně kvůli tomu, že tady mají snadný přístup ke zdrojům obživy a zábavy. To ale může být velkým problémem.
„Bezplatné rozdávání jídla a ošacení některými církevními organizacemi či fyzickými osobami považujeme za kontraproduktivní. Snažíme se osoby bez přístřeší motivovat k tomu, aby využívaly sociální služby, které v Kroměříži máme a na jejichž financování se město podílí. Jedná se o azylové domy, nízkoprahová denní centra či různé terénní programy. Využití těchto služeb je ale dobrovolné, klienty k tomu nelze přinutit. Mnozí dávají přednost životu na ulici, kdy jídlo dostávají od zmíněných organizací zdarma a na alkohol a cigarety získávají peníze žebráním nebo dary od občanů či návštěvníků města,“ doplnil Klabal.
Radnice se proto rozhodla, že začne rozdávat lidem s domovem i bez domova letáky nazvané Na cestě z ulice.
„Občané v něm najdou vysvětlení, proč jejich dary bezdomovcům nepomáhají. A pro lidi bez přístřeší leták obsahuje informace o tom, kde se jim dostane pomoci, kde se mohou zdarma umýt, dostat čisté prádlo, strávit noc. Chceme alespoň část z nich motivovat k tomu, aby svůj život netrávili na ulici s levným alkoholem v ruce,“ popsal Motyčka.
Na tyto informační letáky navazuje taky projekt stravenka. „Jeho podstatou je to, že za odvedenou práci, například drobný úklid, dostanou poukázku na jídlo. Cílem je zapojovat lidi bez přístřeší do běžného života,“ vysvětluje Radovan Klabal.
Město si ale dobře uvědomuje, že jen sociální práce nevyřeší všechny problémy. „Vždy se bohužel najdou lidé, kteří z ulice nepůjdou a kteří budou dělat problémy. Jedná se o celorepublikový problém. Proto bychom uvítali, kdyby došlo ke změně v naší legislativě, která by dala městské policii více pravomocí,“ řekl starosta Tomáš Opatrný, který má na starost městskou policii.
Strážníci sice mohou proti bezdomovcům zakročit, ti ale musí nejdřív porušit zákon nebo městskou vyhlášku. Tady může podle ředitele městské policie Libora Kubiše nastat zádrhel. „Ukládání sankcí je neúčinné. Lidé bez domova pokuty neplatí. A při přestupcích předávaných správnímu orgánu se často potýkáme s důkazní nouzí,“ popsal Kubiš.
Obyvatelé centra Kroměříže i tamní podnikatelé se nedávno obrátili na vedení města s žádostí o pomoc. Zmiňovali se o znečišťování veřejných prostranství, hluku a agresivitě bezdomovců, kteří jsou často pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Městská vyhláška přitom pití alkoholu na určitých veřejných prostranstvích zakazuje. Zastupitelé k nim navíc ve čtvrtek přidali i chodník za Domem kultury.
Podle Radky Sedlákové, vedoucí radničního oddělení občansko-správních přestupků, je možné zakázat až na jeden rok pohyb na veřejném místě osobě, která opakovaně páchá přestupky. Teoreticky by se tak mohl některým bezdomovcům zakázat přístup na Riegrovo nebo Velké náměstí.
„Před uložením tohoto správního trestu je ale samozřejmě nutné prokázání viny. Například v případě veřejného pohoršení je potřeba, aby ho dosvědčili alespoň tři lidé,“ sdělila Sedláková.
Zákon původně před několika lety dovoloval z města dokonce vykázat lidi, kteří spáchali nějaký přestupek.
„Fungovalo to, tento institut jsme hojně využívali. Bohužel, legislativa se změnila. Pokud bychom teď například chtěli člověka bez domova odvézt do místa jeho trvalého pobytu, mohlo by to být kvalifikováno jako únos. Je také nutné říct, že pro nás je bezdomovec člověk jako každý jiný. Chováme se k němu jako ke každému jinému občanovi. To, že někdo někde sedí, není přestupek. Navíc mezi touto komunitou jsou i vzdělaní lidé, novináři, lékaři, inženýři, kteří dobře znají svá práva a sledují pečlivě náš postup,“ uzavřel Kubiš.
