Luhačovické setkání dvou interesantních mužů. Berdych a Novák – nejen o tenisu a rychlobruslení

Petr Novák a Martin Berdych. Foto: zlin.cz
LUHAČOVICE - Dny slovenské kultury v Luhačovicích potřinácté. V jejich rámci tenisový Lázně Luhačovice cup po dvanácté. A během něj úplně poprvé setkání dvou velmi zajímavých strůjců mnoha úžasných úspěchů českého sportu. Martin Berdych stál u prvních krůčků svého syna tenisty Tomáše a Petr Novák je zase od dlouholetým trenérem rychlobruslařské trojnásobné olympijské vítězky a mnohonásobné mistryně světa Martiny Sáblíkové. Oba zkušení pánové patřili k aktivním ozdobám luhačovického tenisového klání.

Pane Nováku, copak vám říká jméno Tomáš Berdych?

Tomáš je osobnost, moc rád jsem se na něho díval, vždycky jsem mu držel palce, bylo obdivuhodné, jak se dokázal držet v absolutní světové špičce a dělat nám příznivcům tenisu a sportu vůbec radost.

A pane Berdychu, co když se řekne Martina Sáblíková?

Tak to se mi vybaví úžasná sportovkyně, myslím, že to může být tak dvacet let, co ji fandím a se zájmem sleduji.

Pánové, kdy jste se vlastně začali Tomášovi a Martině věnovat trenérsky?

MB Já jsem Toma vzal na kurty už hodně dávno u nás ve Valašském Meziříčí v jeho velmi raném věku, myslím, že mu ještě nebyly čtyři roky. Ale nenazval bych to tréninkem, později snad ano, ale jak rostl, tak ho brali tréninkově do parády jiní, ale náš vztah zůstal vždycky skvělý.

PN Já jsem se k malé Martince dostal někdy v jejich deseti letech ve Žďáru nad Sázavou, tam byla asfaltová dráha na kolečkové brusle vedle hokejového stadionu. Já tam trénoval, Martina bydlela kousíček odtamtud, chtěla to zkusit a takhle to dopadlo. Jsme spolu nějakých dvacet osm let.

Sportování provázejí často neuvěřitelné emoce. I pro rodiče a pro trenéry. Kdy pro vás byly úplně největší?

MB Těch zážitků bylo opravdu moře. Těžko se to loví v paměti, ale mám-li si vybavit jeden, pak to bylo finále Wimbledonu v roce 2010. Berďa sice podlehl Nadalovi, ale celá ta atmosféra se nedá z paměti vymazat.

PN Možná v Turíně na její první Martinině olympiádě v roce 2006. Bylo jí osmnáct, skončila těsně čtvrtá, to jsme oba maličko obrečeli. Ale pak se splnilo vše, co jsme si přáli a už tehdy předsevzali.

A teď k tenisu, ale možná šířeji ke sportovní aktivitě ve zralém chlapském věku. Nutno se činit?

MB Pokud možno pak nutno. Tedy, já tenisem zaháním veškeré potenciální zdravotní trable, hraju každý den a je mi skvěle. Když přestal hrát Tomáš, tak to musím v naší rodině zachraňovat já(úsměv).

PN Já jsem s Martinou i dalšími svěřenci třeba půl roku mimo republiku, nebývají tam ideální podmínky, navíc je málo času, třikrát denně trénink. Ale jinak jsem docela polysportovní, dřív jsem hrával i tenis, dnes třeba bowling, golf, stolní teneis a moc rád chodím.

Pánové a co říkáte na tento luhačovický turnaj pořádaný Lázněmi Luhačovice a.s.?

MB Já mám řadu let to štěstí, že bývám mezi pozvanými i aktivními hráči. Tady je to jedním slovem úžasné. A více slovy: skvělá organizace, vždy dokonalé počasí, přátelská atmosféra i velmi slušná sportovní úroveň.

PN Já jsem nováček, nemůžu si to vynachválit, krásný areál, pohoda, prima lidé. A jeden „trochušok“. Aby se ve finále představili mezi 32 účastníky hned tři novináři, to je tedy věc. Asi je tu máte nějak zajímavě sportovně založené.

Turnaj nakonec vyhrál debl Břenek, Ševěček, který ve finále udolal dvojici Čada, Heč.

Zobrazit fotogalerii >>