Početní návštěvníci sem zamíří jen tak, někdo jde pro duchovní útěchu, jiný proto, že mu prozradili, jakou originální výstavu myšlenek skýtá.
A skutečně, stačí vejít a už vidíte, co že Děti píší Bohu. Přesně tak se totiž tato ryze originální výstava dětských psaní inspirovaná stejnojmennou knihou nazývá.
„Milý Bože, děda říká, že už jsi tu byl, když byl malý, tak kolik je ti vlastně let?“ zní jeden z psaných dotazů.
Anebo: „Milý Bože, kdybych já byl Bohem, mně by to tak dobře nešlo, drž se,“ zní další vzkaz z dětské hlavy.
Těch úsměvných nápadů je v nenápadném, ale velmi ceněném svatostánku daleko více.
Tak se chvíli zastavte. Luhačovice, to nejsou jen prameny, lázeňské domy, příjemné wellnessy, procedury či bohatá kulturní vystoupení.
To jsou i originální dětské vize v jedné nenápadné stavbě, která je tu téměř odjakživa. Alespoň to tak místním i návštěvníkům připadá.
Pro pořádek: kapli nechala v roce 1795 zbudovat tehdejší majitelka lázní Alžběta Serényiová. Třeba během první světové války odtud zmizel zvon, který posloužil k úplně jiným účelům. Roztavili jej a použili na výrobu zbraní.
Ten současný je tu „ve službě“ po požehnání od léta roku 2013.
A je tu tichým, tu hlasitým svědkem toho, jak vidí děti Boha.
