Ještě, že má doma ve Francii manžela Ondřeje a coby příjemný bonus svůj klavír, který mistrně ovládá od dětství, kdy ji k němu i k házené dovedli moudří rodiče Vladimír a Eva.
„Kristýno, napřed to nejhlavnější. Co zdraví?“
„To je v pořádku, ale do hlavy nám s Ondrou jdou všelijaké věci. Francie totiž ještě o víkendu křepčila v hospůdkách, lidé byli v těsném kontaktu, v neděli se dokonce konaly volby, až pak pod tlakem okolností v dalších zemích unie prezident Macron vyhlásil stav nouze. Tak se lidi zase vrhli do obchodů, aby se zásobili na zlé časy.“
„Člověk sleduje drsná opatření u nás doma, Vy jistě také. Do Česka se asi s manželem nechystáte…“
„Hodně jsme to zvažovali, ale je pravda, že tu máme pronajatý byt. Navíc by nás čekala složitá cesta, karanténa, pobyt u rodičů v Uherském Hradišti nebo Zubří. Být tady je i přes velmi vážnou situaci asi rozumnější. Ale náročné to je, když chcete ven, třeba do obchodu, musíte mít čestné prohlášení, že jdete právě tam.“
„Házená asi musí na vedlejší kolej, co trénink?“
„Dnes jsme si sami s Ondrou připravili domácí hodinovou posilovací jednotku, haly jsou samozřejmě zavřené. Já hraji druhou ligu, musím být připravena, nevím, zda nám odpískají sezónu. Ale hlavně, měla jsem se za pár dnů vydat na dvě utkání se Švédskem v kvalifikaci letošního EURA, ta jsou samozřejmě odložená, fakt těžké časy. Ale všem lidem doma i tady vzkazuji, držme se, dodržujme daná pravidla ve zvláštním režimu a mějme se rádi.
