Klíčovým opatřením, jak zvýšit vliv a roli státu v rámci přípravy a realizace důležitých státních investic, je podle odborníků změna zákonů. Legislativa v její současné podobě nahrává spíše aktivistickým skupinkám, které jí zneužívají do té míry, že řada prioritních projektů nabírá zpoždění více jak deset let. Je otázkou, zda situace nedozrála k tomu, aby byl přijat Ústavní zákon o strategických stavbách zvláštního významu.
Účastníci současně podpořili úsilí vlády ČR i poslaneckou iniciativu, která si klade za cíl novelizovat tzv. liniový zákon a také přijmout zcela nový stavební zákon. Takové změny by mohly výrazně zkrátit dobu pro přípravu jednotlivých staveb a posunout ČR na úroveň jiných evropských zemí (nyní je ČR v rámci celosvětového srovnání na 154. místě – v úrovni např. Hondurasu).
Účastníci konference se shodli na tom, že změny zákonů jsou nutnou podmínkou k tzv. proinvestování se z prohlubující se hospodářské krize.
Pořadatelem akce, která se konala pod záštitou předsedy vlády České republiky, předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, ministra dopravy ČR, ministra dopravy a výstavby SR, hejtmanů Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje a předsedů Trenčianského a Žilinského kraje, je Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě.
„Stále dokola opakujeme (a budeme opakovat, dokud se situace nezmění), že proces přípravy strategických projektů v ČR je nenormální, zdlouhavý a de facto neřiditelný. Proto také pravidelně pořádáme tato odborná setkání a kontinuálně apelujeme na to, aby se závadný legislativní stav napravil. Musíme to však skutečně udělat, nikoliv o tom pouze řečnit. Strategické infrastrukturní projekty jsou v područí špatně nastavených zákonů, což ve svém důsledku nekontrolovatelně prodlužuje proces přípravy jednotlivých projektů,“ řekl předseda Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě Libor Lukáš a dodal: „Cítíme jako zadostiučinění, že vláda ČR i Poslanecká sněmovna postupně začínají věci napravovat. Je ale jasné, že bez společenského tlaku na úpravu stavební legislativy nedosáhneme očekávaného pokroku v řešení tohoto problému. Jen tak můžeme docílit zkrácení lhůt při přípravě staveb a stavebně-inženýrské procesy pak můžeme systematicky řídit. V této souvislosti Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě rovněž navrhlo ministerstvu dopravy dílčí novelu zákona o prodlužující platnost EIA u prioritních infrastrukturních projektů z 5 na 7 let. Především se to týká komplikované situace související s vydáním stavebních povolení pro projekty dálnice D1 136 Přerov – Říkovice a D49 01 Hulín – Fryšták.“
Podle Lukáše je třeba mít takové zákony, které hájí především zájmy naprosté většiny občanů. „Současný stav, kdy doslova pár jednotlivců může svými smyšlenými obstrukcemi mařit strategické projekty státu, není stavem normálním a je třeba jej co nejdříve změnit,“ dodal Libor Lukáš.
Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček na konferenci ocenil zvýšený důraz vlády na investování, a to zejména do dopravní infrastruktury, jako jedno ze zásadních opatření k překonání současné hospodářské krize. Ta je vyvolána epidemiologickou situací. Zdůraznil současně nutnost urychlení přípravy staveb jako podmínku k realizaci tohoto programu.
Komplikovanost stavební legislativy je zásadním rizikem pro realizaci současného programu ambiciózních infrastrukturních projektů. Tak to vidí ředitel strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl a v souvislosti s přípravou tzv. rychlých spojení i zástupce generálního ředitele SŽDC Pavel Andršt.
Ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica zase poukázal na prudký nárůst výše investic do dopravní infrastruktury v letošním roce i nejbližších letech, a také na z toho vyplývající mimořádný tlak na řešení přípravy staveb.
Zástupci krajů zdůraznili potřebu systémového řešení financování rozvoje silnic II. a III. třídy. Také zástupci Evropské komise a dalších evropských institucí poukázali na potřebu zaměřit se na nové způsoby financování výstavby dopravní infrastruktury po roce 2020, jako například využití projektu PPP či zdrojů EIB.
Řeč byla také o konkrétních silničních a železničních projektech, potřebě kvalitního propojení se Slovenskem, zvláště pak projektu D49, dokončení dálnice D1 v okolí Přerova nebo severojižním propojení Moravy dálnicí D55; dále o modernizaci trati Otrokovice – Vizovice a Vlárské dráhy (Slovácko) a podobně. Na základě diskutovaných témat přijali účastníci konference tzv. Luhačovickou výzvu 2020.
