Vynález má ještě jednu výraznou přidanou hodnotu – plastové misky jsou odolné vůči vysokým teplotám, což není u těchto typů polylaktidových výrobků běžné. Udrží tak tvar, i když se naplní vroucí vodou či zahřejí v mikrovlnné troubě. Budou tak sloužit například jako krabičky na teplé pokrmy.
„Na vývoji těchto obalů spolupracujeme se společností Blatinie, která se zabývá rostlinnou a živočišnou výrobou a investuje právě do vývoje ekologických šetrných obalů. Od Technologické agentury České republiky jsme dostali na vývoj téměř dva a půl milionu korun,“ přiblížil Vladimír Sedlařík, rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a zároveň ředitel Centra polymerních systémů a hlavní řešitel projektu.
K výrobě misek používají vědci polymléčnou kyselinu, jinak také polylaktid. Ta se vyrábí převážně z vedlejších zemědělských produktů, které obsahují cukry. Tedy například z kukuřice nebo cukrové třtiny.
„Kyselina mléčná je poměrně dobře dostupná surovina, je levná a získává se z odpadních zemědělských produktů. Polymer z ní vyrobený splňuje veškeré normy a nařízení pro zdravotní nezávadnost a potravinářské použití. Navíc je biokompatibilní, šetrný k životnímu prostředí a šetří spotřebu neobnovitelných fosilních zdrojů, tím mám na mysli ropu,“ vysvětlila Petra Válková, vědkyně z Centra polymerních systémů, která na projektu pracuje.
Takto vyrobená biomiska se pak rozloží v technickém kompostu v řádu několika měsíců – jejich doba rozkladu je totiž v porovnání s polymery na bázi ropy daleko kratší. Finálním produktem jejich rozkladu je oxid uhličitý a voda. Nebudou tak zatěžovat životní prostředí.
„V současné době vědci dokončují testování materiálových vlastností misek. Vývoj bude hotov do konce tohoto roku, na trhu by se mohly objevit do dvou let,“ doplnila Petra Svěráková, mluvčí zlínského Centra polymerních systémů.
