Odborný seminář pro průvodce sakrálními památkami zařazenými do projektu Otevřené brány uspořádal 8. dubna distanční formou Zlínský kraj coby iniciátor a jeden z partnerů tohoto společného projektu kraje, měst, obcí a farností s cílem v sezóně od května do září zdarma široké veřejnosti přiblížit uměleckou i duchovní hodnotu církevních památek.
Projekt se stal inspirací i pro jiné regiony. Po vzoru Zlínského kraje totiž vznikl obdobný program také v Moravskoslezském kraji, v Broumovsku, v Brně a v několika dalších městech. I v roce 2020, který už byl poznamenán pandemií COVID-19 a některé kulturní akce se rušily, poskytlo od května do září 148 průvodců bezplatný výklad téměř 87 tisícům návštěvníků.
„V tomto projektu vidíme význam i pro výchovu dětí, které se díky nápaditosti jednotlivých průvodců mohou hravou a nenásilnou formou seznamovat se základními pojmy a symboly křesťanské kultury, což by mělo patřit k všeobecnému vzdělání. Těší mne narůstající zájem o Otevřené brány kostelů, v nichž je koncentrováno ohromné kulturní a duchovní bohatství,“ řekla krajská radní Zuzana Fišerová, zodpovědná za kulturu a školství.
„Partneři projektu jsou připraveni v květnu otevřít brány kostelů dokořán a už teď se velmi těší na všechny zájemce o exkurzi, samozřejmě jestli to dovolí epidemiologická situace a nařízení Vlády ČR,“ konstatovala Mária Fekar z Odboru kultury a památkové péče krajského úřadu, který uspořádal odborný seminář pro stávající i nové průvodce. Distanční formou se připojilo 70 účastníků. Ti získali cenné podněty a doporučení týkající se průvodcovské služby z hlediska kulturně historického, psychologického i bezpečnostního.
Úvodní přednášku si připravil farář z Valašských Klobouk Pavel Macura, který původně působil jako vedoucí krajského odboru kultury a stál u zrodu projektu Otevřené brány. „Lidé do kostelů přicházejí z různých důvodů – třeba ze zvědavosti, nebo obdivují architekturu a umění, a průvodce by se měl zajímat o rozpoložení každého konkrétního návštěvníka, měl by se zkusit vžít do jeho situace. Někdy se hodně soustřeďujeme na informace, ale je nutné navodit také atmosféru přijetí. Nikdo by se v kostele neměl cítit jako cizí člověk v cizím prostředí. Každý by měl pocítit, že chrám je dům, v němž to stále žije. Tento pocit je nejlepší reklama,“ řekl Pavel Macura.
Na etiketu v posvátném prostoru se ve své prezentaci zaměřila docentka Jitka Jonová z Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. O architektuře církevních památek promluvila historička Slováckého muzea v Uherském Hradišti Blanka Rašticová a nakonec byla věnována pozornost i aspektům prevence a bezpečnosti v pojetí poručíka Vladislava Malcharczika z Krajského ředitelství Policie ČR ve Zlínském kraji.
