Smutek střídají krásné vzpomínky
To je samozřejmě v prvních okamžicích po verdiktu o smrti bezbřehý smutek, třebaže na ty chvíle byl on a jeho skvělá paní Alena i další rodina připraveni. Možná to zní málo patřičně, ale každým okamžikem střídá smutek úleva a nastupují vzpomínky na báječného trenéra a chlapa, který měl hodně společného i se Zlínem.
Trénoval tu dvakrát, nejdříve zkraje devadesátých let a pak v roce 2006. Zamiloval si město, stadion i moře kamarádů. To Petr Uličný zvaný John uměl dokonale. Nezkazil žádnou legraci, naopak byl jejím vyvolávačem a hledačem.
Fotbal byla jeho vášeň
Ale pozor, během své přebohaté kariéry trenéra i fotbalisty platil za neskutečného bouřliváka. Hrál za svoji dětsky a pak už navždy milovanou Kroměříž, potom za Plzeň, Spartu Praha i Sigmu Olomouc. Třicet let následně věnoval trenéřině na mnoha štacích, celkem odkoučoval neuvěřitelných 413 prvoligových utkání.
(… a že to, Petře, to srdíčko občas bolelo…) V olomoucké Sigmě se pak s životním posláním loučil ziskem domácího poháru.
Petr byl (a v nebi bude) vynikající společník, zpěvák, vypravěč, úžasný glosátor. Byl vždycky zvídavý, pořád aktivní třeba v dozorčí radě své milované Sigmy.
Na Zlín nikdy nezanevřel
Zlín měl v srdci i v kapse. Tedy myšlena je Uličného znalost místních lidí a prostředí.
Jeho fotbalovým souputníkem byl léta letoucí Miroslav Polášek.
„John a já jsme si prostě sedli, budou mi moc chybět jeho šméčka, veselost, nadhled, vyprávění. Moc dobře jsme oba i s jeho paní věděli, jak moc vážně je nemocný, ale věřím, že smutný poslední rok a půl, kdy se pral s nepřekonatelným nepřítelem, přebohatě nahradí vším tím optimismem a humorem, které mu musely dát sudičky zkraje února 1950 do kolébky,“ zamýšlí se Mirek Polášek.
Kde se objevil, tam bylo veselo
Ve Zlíně se Petr Uličný rád potkával, klidně během ligových duelů s jeho Sigmou, s kamarády ze staré gardy. Každý si s ním rád popovídal, zasmál se, kde byl John, bylo přiměřeně hlučno a smích jako by bydlel přímo v každé jeho buňce.
„Petr byl fakt jedinečný, měl jsem to štěstí být mu nablízku jako jeho svěřenec i později jako dobrý kamarád. Jeho odchod mne zasáhl asi jako každého, kdo tohoto skvělého chlapa měl možnost poznat blíž,“ říká Petr Klhůfek, dlouholetý zlínský hráč a dnes šéf staré gardy Zlína.
I redakce Zlin.cz projevuje rodině Petra Uličného hlubokou soustrast. A ubezpečujeme jeho milé a blízké, že na tohoto muže nikdy nezapomeneme.
