První sezónu nově otevřeného památníku Ploština pečlivě sledovalo zdejší návštěvnické centrum. A došlo k závěru, že zdánlivě uzavřené téma válečných událostí, při kterých byla Ploština vypálena a zemřelo 24 místních obyvatel, umí pořád oslovit veřejnost. Do nové expozice totiž zavítalo přes 10 tisíc návštěvníků.
„Obzvlášť nás těší skutečnost, že se naplnily i další naděje, které jsme do své práce vkládali,“ říká Ondřej Machálek, jeden z autorů nových expozic. „Pod dojmem z návštěvy se nám ozvalo několik pamětníků a jejich příbuzných, kteří doplnili naše informace či sbírkové fondy o mimořádně zajímavé a cenné položky.“
Posledním a skutečně mimořádným kouskem je písemná pozůstalost Rudolfa Lenharda. Ten byl účastníkem partyzánského hnutí a členem protikomunistické odbojová skupiny Světlana. Právě tento muž se zasadil o poválečné znovuvybudování Ploštiny a zaopatření zdejších obyvatel.
V lednu 1945 se Lenhard připojil k 1. československé partyzánské brigádě Jana Žižky, po válce vstoupil do KSČ, ale pro nespokojenost s poúnorovým vývojem začal aktivně působit v protikomunistické odbojové skupině Světlana. Po infiltraci agenty Státní bezpečnosti byli členové odboje na jaře 1949 pozatýkáni. Po krutých výsleších a veřejném soudním procesu byl Rudolf Lenhard odsouzen k trestu smrti, jeho snoubenka Marie Vajdová ke dvaceti letům odnětí svobody.
Ještě před zatčením se ale Lenhardovi podařilo u Vajdů ukrýt dokumenty, které pod podlahou slepičárny vydržely až do 60 let. Potom je Vajdovi přesunuli na půdu. A tam se nedávno našly. Miroslava Klímová, neteř Marie Vajdové, a její dcera Marta Šubrtová, se následně rozhodly materiály předat zlínskému muzeu.
„Velice si jejich kroku vážíme, moc to pro nás znamená,“ říká o daru Machálek. „Rádi bychom právě i za podpory veřejnosti na Ploštině postupně soustředili dostupné materiály týkající se odbojové činnosti a událostí, které se v regionu odehrály za 2. světové války. A jak je vidět, stranou pozornosti muzejníků by neměly zůstat ani události poválečné, problematika 3. odboje a zločiny komunistického režimu obecně.“
Pracovníci na Ploštině postupně digitalizují jak písemnosti Rudolfa Lenharda, tak další dokumenty ze sbírky Muzea jihovýchodní Moravy. Mezi nimi jsou například historické dokumenty, které zapůjčili pamětníci nebo jejich rodiny. Na Ploštině se tak postupně odhaluje nová kapitola zdejší historie.
