8. dubna 2011 tři minuty po jedné hodině ranní přijali hasiči první informace o požáru střechy průmyslového objektu v Chropyni na Kroměřížsku. V té chvíli nikdo netušil, že právě začíná pro hasiče a další složky mimořádně náročný a několik dní trvající zásah.
Na místo se postupně sjely desítky jednotek profesionálních i dobrovolných hasičů ze Zlínského, Olomouckého a Jihomoravského kraje. Do Chropyně přijel také výjezd Generálního ředitelství HZS ČR Praha a řada dalších odborníků z různých oblastí.
Požár zasáhl hlavní čtyřpodlažní budovu a následně se silným větrem rozšířil na okolní a napojené budovy. Byl vyhlášen nejvyšší, tedy zvláštní stupeň požárního poplachu. Hasiči byli postupně zapojeni do enormních hasebních prací, které si vyžádaly podporu desítek vozů. Převažovaly cisterny, ale zasahovaly také automobilové žebříky a plošiny, speciální protichemická auta i celé kontejnery, technické vozy a vrtulník s hasicím bambi vakem.
Vítr unášel hustý černý kouř do široké oblasti a postupně bylo varování vyhlášeno v sedmi obcích. Konkrétně se jednalo o obce Chropyně, Skaštice, Hulín a Břest. Následovalo vyhlášení pro obce Kyselovice, Žalkovice a městskou část Kroměříže – Bílany. Varování mělo charakter ochrany před nadýcháním a doporučení k uzavření oken, nevětrání, k ochraně dětí, seniorů a nemocných.
Po sedmnácti hodinách velmi intenzivních hasebních prací se hasičům konečně podařilo dostat požár pod kontrolu a velitel zásahu mohl ohlásit lokalizaci požáru, který se dál již nešířil. Do tohoto okamžiku byli zraněni dva dobrovolní hasiči, kteří museli být odvezeni do nemocnice.
Stále však nebylo možné vstoupit do zničených budov. Objekty měly narušenou statiku a byly pro hasiče příliš nebezpečné, proto bylo místo požáru ponecháno samovolnému vyhoření. Hasičům tím ale práce neskončila. Ještě mnoho hodin ochlazovali okolní místa a bránili dalšímu rozhoření požáru.
Po uplynutí více než čtyřiadvaceti hodin došlo k mohutnému zřícení vnitřních částí jedné z hlavních budov a k následnému enormnímu výbuchu horkých plynů. Nad torzo budovy vylétl asi dvacetimetrový výšleh plamene. Velitel zásahu okamžitě stáhl všechny zasahující hasiče v blízkosti budovy a po opadnutí síly požáru znovu proudy vody zamířily do útrob zničené stavby a k odhalenému ohnisku požáru.
Během čtvrtého dne se na místě vystřídalo ještě dalších 11 jednotek hasičů a jejich celkový počet od vzniku požáru se vyšplhal na číslo 67, a to ze čtyř krajů, a postupně se přidávaly další. Hasiče však stále čekal nejtěžší úkol, a tím bylo uhašení hlavního jádra požáru, které bylo nedostupné pod troskami zřícených budov. Bylo však potřeba odklidit části sutin těžkou technikou a dostat se blíž k velkému ohnisku. To bylo úkolem třetího dne a díky kolegům z Hlučína bylo tohoto cíle dosaženo.
Po zasedání krizového štábu bylo večer čtvrtého dne zásahu rozhodnuto, že místo požáru bude předáno majiteli. Bylo však nutné ponechat na místě jednotku dobrovolných hasičů, jejímž úkolem bylo dohlížet na případné rozhoření skrytých ohnisek a asistovat během likvidačních prací.
