Příběh kuchaře Jaroslava: Ve valašskomeziříčské nemocnici mu zachránili život hned dvakrát

Pacient Jaroslav Veselý spolu se zdravotníky. Foto: Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí
VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ – Když pan Jaroslav Veselý, dvaapadesátiletý kuchař ze Stříteže u Valašského Meziříčí, v roce 2022 poprvé vstoupil do nemocnice ve Valašském Meziříčí, netušil, že se stane místem, které mu doslova zachrání život – a to hned dvakrát. Dnes jsou to už tři roky od chvíle, kdy byl v nemocnici poprvé hospitalizován.

Příběh pana Jaroslava začal v roce 2022 silnými dýchacími potížemi, které mu výrazně komplikovaly každodenní život. Po přijetí do nemocnice mu zdravotníci diagnostikovali oboustrannou plicní embolii, což byl stav, jenž bezprostředně ohrožoval jeho život.

Saturace kyslíku v mém těle byla pouhých 42 %, což je hluboko pod hranicí bezpečných hodnot. Lékaři mi tehdy zachránili život,“ vzpomíná Jaroslav Veselý.

Tím však problémy bohužel neskončily. Na začátku roku 2023 byl do nemocnice přijat znovu, tentokrát kvůli komplikacím s břišní kýlou a stenóze hlasivek, která vyžadovala zavedení tracheostomie.

Pár dní po přesunu na oddělení následné péče došlo k ucpání tracheostomie. Upadal jsem do bezvědomí, ale personál okamžitě zareagoval, aktivoval ARO tým a zachránil mi život. Bylo to podruhé, co jsem jim vděčil za svůj život,“ vypráví pan Veselý.

Během svého dlouhého pobytu, který trval celkem osm měsíců, prošel několika odděleními od ARO přes intermediární až po následnou péči.

Musím říct, že personál byl neuvěřitelný. Každou chvíli se mě někdo ptal, jestli něco nepotřebuji, a vždy se ke mně chovali s respektem a lidskostí. Sestřičky a bratři měli na tváři neustále úsměv a dokázali se vcítit do pocitů pacienta, což je pro nás, pacienty, nesmírně důležité,“ popisuje pan Jaroslav svou zkušenost.

Dnes jeho zdravotní stav stále vyžaduje pravidelné kontroly i užívání velkého množství léků, ale jeho optimismus a dobrá nálada jsou nakažlivé.

Navštěvuji plicní ambulanci, ambulanci bolesti a ORL v Nemocnici AGEL Nový Jičín na kontrolu tracheostomie. Denně užívám 24 tablet a další léky, ale díky péči, kterou jsem dostal, se cítím silnější,“ říká.

A co panu Jaroslavovi nejvíce pomáhalo během těžkých chvil?

Rodina, hlavně sourozenci a jejich děti. A pak myšlenky na mé největší záliby – výrobu domácích uzenin, vaření a jízdu na motorce,“ dodává s úsměvem Jaroslav Veselý.