Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí z prosince loňského roku konstatoval, že referendum o vodárenské problematice lze konat pouze o jedné otázce ze tří původně navržených. U dvou otázek Krajský soud v Brně konstatoval rozpor se zákonem v takové míře, že o nich referendum konat vůbec nelze. Dle stanoviska soudu ani třetí otázka není položena zcela obratně, když její text ani odůvodnění korektně nepracují se skutečností.
S tímto faktem se členové přípravného výboru nechtěli smířit a podali kasační stížnost, ve které požadovali po Nejvyšším správním soudu zrušení rozhodnutí Krajského soudu v Brně a vrácení věci k opětovnému projednání nebo vyhlášení referenda o všech třech otázkách přímo Nejvyšším správním soudem. Nejvyšší správní soud však danou kasační stížnost odmítl jako nepřípustnou.
Jediná otázka, ke které se tedy budou lidé v referendu vyjadřovat, zní: „Souhlasíte s tím, aby statutární město Zlín při výkonu své samostatné působnosti nepokračovalo ve stávajícím provozním modelu provozování vodohospodářské infrastruktury, kdy je tato infrastruktura pronajímána společnosti Moravská vodárenská a.s.?“
Pokud občané v referendu rozhodnou kladně, mělo by město i dle rozhodnutí krajského soudu „činit v rámci své samostatné působnosti vše k ukončení provozování infrastruktury na území města.“ V případě záporného výsledku hlasování by na způsobu provozování město nic měnit nemělo.
Vodárenství na Zlínsku funguje na základě tzv. provozního modelu, kdy VAK Zlín, a.s. (dále jen VAK) pronajímá vodárenskou infrastrukturu společnosti Moravská vodárenská, a.s. (dále jen MoVo), která se musí o tuto infrastrukturu starat. Tento model je v rámci ČR nejrozšířenějším. Reálně však město Zlín nemá přímé nástroje k ukončení tzv. provozního modelu na území Zlína z důvodu uzavřené provozní smlouvy až do roku 2034. Dalším důvodem je i fakt, že nadále probíhá více než desítka probíhajících soudních sporů. Důležitou skutečností je i to, že vodárenská infrastruktura na území města je pouze asi ze 13 % ve vlastnictví města, 87 % je pak ve vlastnictví VAK, v níž má město podíl ve výši 46,27 %, není tedy většinovým akcionářem společnosti.
