„Je symbolické, že se setkáváme v den, kdy uplynulo 79 let od úmrtí Jano Köhlera,“ uvítal všechny pan Vojtěch Pařík. Setkání proběhlo v souvislosti s přípravou výstavy „Dílo, které prošlo ohněm“, která se uskuteční v dubnu 2020 v Senátu ČR.
„Litografie Cyrila a Metoděje, kterou vytvořil Jano Köhler, se stala patrně nejrozšířenějším vyobrazením těchto světců, s dosahem daleko za hranice českých zemí. Přestože bylo vydáno 36 milionů známek podle této předlohy, málokdo ví, že se jedná o dílo významného moravského umělce. Je načase to lidem připomenout,“ uvedl Miroslav Kašný.
Jano Köhler (1873–1941) patří mezi významné moravské umělce, jako byli např. Joža Uprka či Alfons Mucha. Za svou čtyřicetiletou samostatnou výtvarnou kariéru vyzdobil bezmála 70 sakrálních a 55 světských staveb. Jeho dílo je ale daleko širší, čítá přes 2 500 prací, mezi nimiž najdeme různé výtvarné techniky, jako je olejomalba, ilustrace, grafika, kresba, návrhy liturgických předmětů aj. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří litografie Cyrila a Metoděje (1912), která se o jednadvacet let později dostala na československé známky.
„Děkuji za zájem o dílo mého pradědečka a o snahu jeho práci dostat více mezi veřejnost a zachovat odkaz jeho díla do budoucnosti,“ uvedl Jan Köhler.
Na území Zlínského kraje se nachází jedinečná křížová cesta postavená v neopakovatelném originálním stylu Dušana S. Jurkoviče se světově unikátními secesně-modernistickými obrazy Jano Köhlera. Tato křížová cesta nemá pro svou mimořádnou architektonickou, výtvarnou i technologickou výjimečnost na území České republiky, ale ani jinde ve světě, obdoby. Areál Sv. Hostýna společně s Jurkovičovou křížovou cestou se na základě nařízení vlády č. 23/2018 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky s účinností od 1. července 2018 stal národní kulturní památkou.
Obrazy zastavení vytvořil Köhler ve spolupráci s keramickou firmou RAKO mezi
léty 1912–1934, technikou keramických mozaik. Výjimečná působivost Köhlerových
obrazů spočívá nejen ve výtvarném návrhu, jeho výrazu a kompozici, ale i v
jedinečném technologickém postupu zvaném Keramická řezaná keramika vytvářená
tekutými konvexními tesserami, patentovaném roku 1904 (autorem je ředitel fy.
RAKO, E. Sommerschuh).
Křížová cesta zdobená mozaikovými obrazy přečkala i dlouhé období 2. světové války a čtyřicetileté období totalitního komunistického režimu, který stavbám s církevní mozaikou nepřál. Vlivem extrémních podmínek však došlo k výraznému poškození mozaik, zejména keramické segmenty I., X. a XI. zastavení byly roztrhány na drobné lístečky a hrozil jejich zánik. V minulosti bylo několik pokusů o jejich zrestaurování, ale technologie řezané keramické mozaiky byla zapomenuta.
V roce 2009 byli osloveni akademičtí sochaři Vojtěch a Passionaria Paříkovi, aby nalezli způsob, jak díla zachránit. Trvalo více než deset let, než se to podařilo. Restaurátoři museli projít celým vývojem řezané mozaiky a objevit řemeslné taje zaniklé technologie. Mozaikové obrazy na Hostýně jsou složeny z desítek keramických segmentů, např. I. zastavení Pilátův soud bylo vytvořeno z 591 segmentů. Povrchové napětí kapkovitých tesser násobí barevné účinky glazur v neustálých proměnách, světelné denní proměny oblohy a pohyb větví se odrážejí v mozaice, která se tím neustále proměňuje a dostává novou podobu a nový život. Konvexní tessery způsobují „světelné vibrace“. Rekonstrukci mozaik I., X. a XI. zastavení finančně podpořilo Ministerstvo kultury, Zlínský kraj i Arcibiskupství olomoucké.
