Slovácko se muselo obejít bez nejlepšího střelce Klimenta, hosté možná oproti očekávání nasadili až na stopera Kúdelu, zdejšího odchovance, to úplně nejlepší.
Zápas měl zajímavé peripetie, každý gól byl svým způsobem nevšední.
Ten první dali domácí. Sadílek zleva spíše centroval, ale míč nikdo nezasáhl a ten skončil v síti překvapeného brankáře Koláře.
Hosté se dočkali vyrovnání ve 35. minutě. VAR odhalil smolnou ruku Jurečky a Stanciu si z penalty poradil.
Jenže hosté neměli zdaleka klid. Domácí zahráli v nastaveném čase první půle parádně roh, Kalabiška předskočil obránce a Kadlec doklepl hlavou do poloopuštěné branky.
Druhý poločas? Dlouho parádní taktický výkon bílých mužů Slovácka. Ale postupem času také narůstající tlak Slavie.
Podivuhodnost v 69. minutě. Masopust střílel víceméně do prázdné branky, sestřelil ovšem „obránce“ domácích, svého spoluhráče Simu.
Za chvíli si ale hosté smůlu vynahradili. Stanciu v 72. minutě zahrával trestný kop z ideální pozice a ideální také bylo jeho provedení. Přestřelil zeď a brankář Nemrava neměl nárok.
V tu chvíli by asi domácí bod brali, to by ovšem nesměli udělat jednu z mála chyb při centrovaných míčích. Takto si parádně vyskočil nevysoký střídající Lingr a zajistil lídrovi tabulky hezký večer.
1.FC Slovácko – Slavia Praha 2:3.
Dávno prověřené sportovní rčení: sláva vítězů čest poraženým došlo naplnění.
