Velmi zajímavý je výhled Antonína Juráska z Ostrožské Nové Vsi. Není to jen tak nějaký obyčejný fanda. Jde totiž o dědu dvou fotbalových bráchů a jeho vnuků. Lukáš hraje za Spartu, mladší Michal za nizozemské Twente, kde doléčuje nešťastné „trojkolkové“ zranění zpřed německého EURA.
Pane Jurásku, co dělá vaše fotbalové srdce před duelem Sparty se Slováckem?
Je rozděleno na tři části. To už tak mám. Fandím dlouhé roky Slovácku, jenže taky Spartě, kde hraje starší vnuk Lukáš. No a zapomínat nesmím na Twente, tam už se dává do kupy po zranění mladší vnuk Michal.
Vy jste byl u fotbalových začátků obou vnuků, že jo?
Přesně tak, oba prošli přípravkou u nás doma v Ostrožské Nové Vsi, měl jsem je jako trenér detailně na očích.
Jsou kluci i dnes podobní svým herním projevem? Oba jsou záložníci…
To vás asi překvapím, každý je hodně jiný. Nejen proto, že starší Lukáš je pravák a mladší Michal levák. Řeknu to asi takto. Míša je takový, že by klidně strčil nohu pod vlak, když jde o souboje, Lukáš je úplně jiný. Ten se vlaku určitě vyhne. Ale samozřejmě jde o nadsázku. Co je spojuje, je výtečný fyzický fond, obdivuju je, když třeba v devadesáté minutě makají naplno. Dobrá devíza v dnešním náročném fotbale.
Je Sparta velkým favoritem zápasu se Slováckem?
Určitě ano, vidím to tak na 3:1 pro ni. Důležité je to, že i po náročném duelu v Malmö má trenér kam sáhnout, kádr je nabitý, vymění pár klíčových hráčů, ale i ostatní je bezezbytku nahradí. Tak to dnes musejí velké kluby prost mít.
Co říkáte aktuálně na klub vašeho srdce, na Slovácko?
Kluci mne moc potěšili výhrou nad silným Baníkem, měli i kus štěstí, ale to se přiklání k těm, kteří mu jdou zápalem a bojovností, nasazením, naproti. Slovácku držím pěsti vždycky, ale Sparta je prostě Sparta, v současné pohodě u nás i při nabitém programu těžko k poražení.
