…a co víc, na konci druhé říjnové dekády, tedy zpravidla po skončení hlavní houbařské sezóny se jeví věci houbařské až překvapivě dobře. Na vině jsou vydatné deště posledních dnů a týdnů a les jakoby zažil pozdní znovuprobuzení.
„Cítím to tak, říká zkušená houbařská odbornice Alena Filípková ze Salaše ve Chřibech. Po naprosto neuvěřitelně sterilní sezóně, kdy sice pršelo, ale les byl navzdory všem poučkám pustý a prázdný, se situace rapidně mění. Plochy jsou posety podzimními houbami, rostou hojně pýchavky, čirůvky, objevily se znovu bydly, ale pravých hřibů pořád málo.
Stačí si ovšem zajet k sousedům do okolí Vracova, Strážnice a Bzence a situace vypadá jinak. „Lidí u vstupů do lesa jako máku, já sám jsem byl na vycházce a nesu si mimo jiné krásný téměř půlkilový pravý hřib,“ radoval se třeba Marek Němec z Kyjova.
Porosty ve Vizovických vrších se také probudily. „My jsme našly moc a moc krásných bedel, tatínek je vysušil utěrkou a pak už to byla fakt bašta, měli jsme řízky,“ chlubila se společně s bráškou hledačskými a pak kulinářskými zážitky pětiletá Stela Michálková z Provodova.
Pozdní houbařské žně by ještě opravdu mohly pokračovat.
„Bude záležet na tom, jak teplo bude, mělo by být kolem patnácti stupňů, možná o stupínek dva více. A to je ještě naše houbařská naděje,“ říká Alena Filípková.
