Odborníci se shodují na jedné zajímavé věci. Podmínky jsou prakticky ideální, ale skutek jaksi utek.
Alena Filípková se Salaše ve Chřibech je v lesním porostu prakticky denně. „Nestačím se divit, před týdnem jakoby praváky vyrazily, přinesla jsem košík, opakované návštěvy ale končily fiaskem. Přiznám se, že mi nepomáhají ani letité zkušenosti. Těžko říct, jak je možné, že je v lese pořád víceméně prázdno.“
O necelých patnáct kilometrů dál si to u přehrady v Koryčanech vykračují se dvěma plnými košíky hřibů dvě spokojené rodiny. „Jsme odsud, známe místa, ovšem žádná hitparáda to není, houby se musejí pořádně hledat, ale je to letošní první větší úlovek, stoprocentně bude líp,“ hlásil pan Karel Kellner.
„Taky si neumím vysvětlit, proč po mokrém květnu a červnu houby tak váhají, ale poslední hodiny už nám – čekatelům – dávají za pravdu. Nedaleko Zlína jsem našel pár pěkných pravých hříbků, snad je to tedy předzvěst, že do července půjdeme s plnými košíky,“ těší se další houbařský Karel příjmením Srnec.
Nadějí hubmilovných je to, že se blíží úplněk, čekají nás jasnější teplé noci a tak prý očekávaný boom přeci jen musí přijít.
