Ale když zápolení skončilo, přišel čas na zhodnocení sezóny, kterou pátkem mohou považovat za uzavřenou.
„Byla zvláštní, to je jasné, jsme vlastně rádi, že je za námi a že to dopadlo, jak to dopadlo,“ poznamenal suše Hubáček, muž, který si v dresu Slavie zahrál i Ligu mistrů.
Bývalý vynikající obránce se ohlédl za skončeným ročníkem. „Kromě všech koronazvláštností si musíme vzít poučení z toho, že jsme především na podzim hráli špatně v zadních řadách, časem se to zlepšovalo, nakonec vše dopadlo relativně slušně,“ konstatuje Hubáček, který i na dvorci prokázal, jak je ve svých třiačtyřiceti letech neuvěřitelně rychlý.
O rok starší Jan Somberg, další Páníkův asistent, pobyl v ostravském Baníku i ve svém Zlíně. „Všechno bylo hektické, skončili jsme v Baníku, pak jsme přešli do Zlína, přerušila se sezóna. Všechno bylo náhlé, nezvyklé. Jak hráči tak my můžeme vydechnout a říct, že jsme rádi, že je konec,“ doplňuje Somberg, který na kurtu zaslouží pořádnou jedničku, hraje opravdu výborně.
Jenže oba čtyřicátníci nebyli proroky, v souboji generací dostali na fráček od hlavního trenéra, který si přizval autora těchto řádků. Asistenti mají dohromady 87 let, zmínění pánové 125, což nabádá „mládežníky“ k odvetě. Hlavní trenér Páník zářil na kurtu, ale pak se rozpovídal i o své hlavní disciplíně. „Fotbal nekončí nikdy, už v pondělí jdeme do plné přípravy, za čtyři týdny se hraje liga. Máme připraveny čtyři přátelská utkání mimo jiné v Trenčíně a na Slovanu Bratislava. Štvou mne zranění, teď například mladého Helebranda, ani Vraštil není po dlouhodobé absenci úplně fit. Naší prioritou je získat na pravou stranu z Baníku Rudolfa Reitera, uvidíme, jedná se. A jinak mne moc těší výhra nad mými mladšími kolegy, bude co rozebírat,“ končí Páník ve sprše s úsměvem na tváři.
