V neděli, poslední den před plánovanými omezeními se mohou lidé na faře v Hradišti zaposlouchat do tónů barokních houslí, ale především do stále aktuálních filozofických, teologických či pedagogických úvah jednoho z největších českých myslitelů Jana Ámose Komenského, od jehož smrti letos uplyne 350 let.
„Diváci se prostřednictvím textů a hudby stanou svědky fiktivního návratu tohoto středověkého učence do naší současnosti,“ přiblížil obsah komponovaného pořadu farář Českobratrské církve evangelické (ČCE) Michal Vogl.
Umělecký přednes Světlany Šamanové doprovodí hrou na barokní nástroj houslista, skladatel a malíř Václav Návrat, který je jednou z vůdčích osobností světa autentické interpretace staré hudby v Čechách.
Jan Amos Komenský se narodil roku 1592 na dnešním Slovácku, nejpravděpodobněji v Nivnici, a zemřel v roce 1670 v Amsterdamu. Byl posledním biskupem Jednoty bratrské, i když veřejnosti je možná znám více jako pedagog, filosof, spisovatel, jazykovědec nebo kartograf.
Už za jeho života si získaly renomé jeho jazykové příručky známé dnes pod názvem Brána jazyků otevřená nebo Svět v obrazech.
Komenský je nazýván Učitel národů. Do obecného povědomí se zapsal také jako autor nejslavnějšího česky psaného díla 17. století s názvem Labyrint světa a ráj srdce, které dodnes inspiruje tvůrce divadla či filmu k novým zpracováním. Obsahuje totiž myšlenky, které mají co říci i dnešnímu člověku. „Labyrint světa a lusthauz srdce, to jest světlé vymalování, kterak v tom světě a věcech jeho všechněch nic není než matení a motání, kolotání a lopotování, mámení a šalba, bída a tesknost, a naposledy omrzení všeho a zoufání: ale kdož doma v srdci svém sedě, s jediným Pánem Bohem se uzavírá, ten sám k pravému a plnému mysli upokojení a radosti že přichází,“ přibližuje svůj spis sám jeho autor.
V roce 1616 byl Komenský vysvěcen a následně odešel jako rektor školy a kazatel Jednoty bratrské do Fulneku. Po porážce stavovského povstání 1621 se ale musel skrývat, protože odmítal konvertovat ke katolictví. V té době mu na následky moru zemřela první žena i dvě děti.
Jako nekatolík musel Jan Ámos od roku 1628 působit v exilu. Odešel do polského Lešna, centra bratrské víry. Tam byl zvolen biskupem a písařem, stal se zástupcem rektora gymnázia a získával stále větší věhlas po celé Evropě.
Roku 1642 putoval přes Amsterdam do Švédska, posléze se vrátil do Lešna. Když v roce 1648 Vestfálským mírem skončila třicetiletá válka, pohasly taky naděje českých exulantů na návrat do vlasti. Komenský navíc při požáru po obléhání Lešna 27. dubna 1656 přišel o majetek, shořely i jeho cenné rukopisy, například celoživotní dílo Česko-latinský slovník.
Konec života strávil v Amsterdamu, kde 15. listopadu 1670 zemřel. Pohřben je v nizozemském městě Naadren, kde je dnes Komenského muzeum.
