Laža se narodil v Leskovci v rodině, která měla v oblibě zpěv. „Zpívat začal už ve školním sboru u řídícího Bohuslava Slováčka. Na Vsetíně chodil do hudební školy, kde se pod vedením učitele Antonína Sousedíka naučil hrát na housle. Zpěv ale nakonec nad houslemi zvítězil,“ uvedla Raszková.
V polovině padesátých let přešel Josef Laža do souboru Kyčera, kde se seznámil s Janem Rokytou. „Díky němu se později dostal k ostravské cimbálové muzice Technik a nahrávání v ostravském rozhlasu, musel se ovšem naučit přečíst písničku z not a během několika hodin ji nahrát. Cimbálová muzika Technik se stala jeho domovskou,“ řekla Raszková.
Podle ní Laža vystupoval i s řadou dalších muzik – Jasénkou, Vsacanem, BROLNem, Kašavou, rožnovským Soláněm, cimbálovou muzikou Jaroslava Čecha z Uherského Hradiště a také s dechovkami Polančanka, Kotáranka z Lužné, Beskydská muzika.
S Technikem měl možnost zazpívat si v řadě zemí Evropy. „Velký vliv na jeho vztah k lidovým tradicím Valašska měl kromě rodinného prostředí malíř Jan Kobzáň, s jehož rodinou se znal, a lidový vypravěč Alois Cepek, který se stal jeho doučovatelem valašského nářečí. Spolupráci s Janem Rokytou a Jarmilou Šulákovou, svou dlouholetou přítelkyní a kolegyní, pokládal za neocenitelnou. Výsledkem je řada rozhlasových nahrávek, televizních pořadů, gramofonových desek i CD. Pro mnohé příznivce se stal Josef Laža symbolem valašské písničky,“ řekla mluvčí.
Pozůstalým lze vyjádřit soustrast zápisem do kondolenční knihy, která je umístěna na speciálně vytvořeném pietním místě před vstupem do budovy městského úřadu.
