Mládě porodila sedmiletá samice se jménem Zlínská, která také přišla na svět ve zlínské zoo. „Je to pro ni první mládě. Projevila se jako pečlivá matka. Mládě zdárně prospívá,“ uvedla Bujáčková.
Nejpomalejší savci planety obývají ve zlínské zoo tropickou halu Yucatan. V současné době chovnou skupinu tvoří samec, tři samice a měsíční mládě. „K dispozici zde mají celý rozsáhlý prostor, svědčí jim také zdejší teplota a vlhkost,“ uvedla Bujáčková.
Zoo chová lenochody dvouprsté od roku 1998 a úspěšně odchovala čtyři mláďata. Jejich domovinou jsou pralesy Jižní Ameriky. „Převážnou většinu života stráví na stromech, kde se zavěšeni hlavou dolů živí, spí, páří i vychovávají mláďata. Na větvích se drží pomocí silných končetin a dlouhých, obloukovitě zahnutých drápů,“ uvedla Bujáčková.
Podle ní se lenochodi pohybují velmi pomalu. Na zem sestupují jen při přesunu na jiný strom nebo k vykonání potřeby. Lenochodi visí hřbetem dolů, proto jejich srst roste od břicha ke hřbetu. V srsti mezi chlupy žijí mikroskopické řasy, které dodávají lenochodům zelenavé krycí zbarvení. „Řasy však vyžadují velmi vlhké tropické podnebí, které v zoologických zahradách většinou nelze zajistit. Řasy tak hynou a lenochodi získávají žlutohnědé až šedožluté zbarvení,“ objasnila Bujáčková. Podle ní jsou lenochodi dobří plavci, při plavání se pohybují pomocí předních končetin. Patří mezi poměrně dlouhověká zvířata, v lidské péči se dožívají kolem 25 let.
Na jejich jídelníčku ve volné přírodě dominuje listí a pupeny. „Rostlinná strava není příliš výživná, lenochodi se proto velmi málo pohybují a prospí až 15 hodin denně. Šetří tak energii. Ve zlínské zoo dostávají zeleninovou směs, ve které najdeme například osení, natě různých druhů zeleniny, rukolu, čínské zelí, pórek, mrkev nebo cuketu,“ vyjmenovala mluvčí. Během letních měsíců si lenochodi pochutnají i na okvětních plátcích růžích. Chovatelé je krmí jednou za den, každý lenochod spořádá denně kolem půl kila potravy.
Lenochodi žijí samotářským způsobem života. „Obě pohlaví se potkávají jen během krátkého období námluv a páření. Samice po březosti šest měsíců porodí jedno mládě, které se ihned přesune na její hruď k prsním bradavkám. Samice jej plně kojí zhruba dva měsíce, poté mládě postupně přechází na rostlinnou potravu. Pohlavně dospívá kolem třetího roku,“ popsala Bujáčkvá.
Odchov mláďat v zoologických zahradách není podle ní vůbec jednoduchý. „Kritický bývá většinou první měsíc. Lenochody dvouprsté chová v Evropě 107 institucí, za posledních 12 měsíců se však podařilo odchovat pouze 29 mláďat,“ poznamenala.
