Nebe je modré jak má být, vyrážíme kolem části golfového areálu a Milanovy studánky do vyšších partií. Povrch je mírně sněhový, mírně ledový a tam, kde vládne celý den sluníčko, zase trochu blátivý. Jdeme po červeném okruhu systémem start – cíl hotel Horal.
Výhodou téhle trasy je rozumný výškový rozdíl, ten činí jen kolem dvou set metrů. Nejvyšším bodem je rozcestí Pod Dupačkou, což je hora snadno překonávající výškový bod 900 metrů.
Když na chvíli vypneme a necháme se unášet krásou zdejších mohutných jehličnatých porostů, může se stát, že se dostaneme až přímo na česko-slovenskou hranici k Tabulím. Ale proč ne, každý kontakt se sousední zemí je sám o sobě zajímavý.
Sešup je pak nutný po silnici, asi dva kilometry, tak pozor na provoz, a pak je volba jasná. Buď na sjezdovku, která láká spíše nenáročné lyžaře a jejich četné potomky třeba k bobování či sáňkování, anebo do vyhlášeného wellnessu.
Třeba na saunové rituály, zrovna jeden běží a v klidu ochlazovacího bazénu nás upozorní, že právě končí jeden rok a další začíná.
Jsme-li v pohybu, pak je to tak správně. A ve Velkých Karlovicích si už jen počkejme na sníh, ten sem láká také početné běžkaře, na samém zlomu letopočtu byli zatím bez šance… ale nový rok to určitě zařídí.
