Vinaři ve finiši, sběr hroznů končí. Jaká byla úroda?

Končí sběr vína. Jaká byla letošní úroda? Ilustrační foto: MotionArray
VELEHRAD, BLATNICE POD SVATÝM ANTONÍNKEM - Za tři týdny se dostaví svatý Martin. Nejenže přijede na bílém koni, ale jako vždy s sebou přiveze první letošní víno. Mělo by ho být dost a mělo by být kvalitní. Což ovšem ještě není měřítkem právě vrcholící sklizně. Kvalita hroznů se ukáže později, první vyjádření pánů vinohradů jsou optimistická.

Tisíce mistrů vinařského oboru

V našem Zlínském i v sousedním Jihomoravském kraji – tam ještě více – byste napočítali stovky, možná tisíce mistrů oboru, kteří hroznům, jejich sklizni, výrobě vína i jeho ochutnávání, šlechtění a prostě vinařské filosofii věnovali vlastně celý život. Není zase tak složité je najít. Zajímavé a nikoliv náhodné je, že jde o pány v letech, kteří kypí životním elánem a moudrostí. Inu ve víně není jen pravda…

„Já jsem se s prací ve vinohradě seznámil už jako maličký kluk, což je osm desítek let. Maminka pocházela z Velkých Bílovic, což je dodnes asi největší vinařská obec u nás. Její tatínek, můj děda, byl ve vinohradě i ve sklepě vlastně denně, po celý rok. Snad se dá říci, že jdu v jeho stopách. Stejně tak moji synové, jejich kluci a už i další generace,“ vypráví Vojtěch Luža z Velehradu.

Dobrý, ale ne vynikající rok

Podle něho se letošní úroda vydařila, ve vinohradě to bylo množstevně slušné, stejně tak je dobrá kvalita, ale k ještě lepším výsledkům by jeho i další vinaře dovedlo slunné září, což se letos nestalo. I tak ale panuje v severnější vinařské oblasti pod Buchlovem spokojenost.

„Byl to dobrý, ale ne vynikající rok. Na rozdíl od loňska, kdy nám značnou část úrody vzaly jarní mrazy, můžeme být spokojeni. Právě tam, kde loni mrzlo, byla letos hroznů ve velmi dobré jakosti a cukernatosti spousta,“ přidává své poznatky Stanislav Vyskočil z Blatnice pod svatým Antonínkem, což je také hlava vinařského rodu.

„Možná vůbec nejhezčí je úroda z odrůdy souvignier gris, což je odrůda odolná proti chorobám, plísním i hnilobě,“ doplňuje znalec pan Stanislav.

A co burčák?

Ve vinařských kruzích, ale ještě daleko častěji mezi laiky, se diskutuje také o burčáku, nápoji leckdy adorovaném, vzývaném, ale někdy po nemírném požití i zatracovaném.

Se svými poznatky se přidává i velezkušený Vojtěch Luža.

„Je zajímavé, že při správném chlazení a dodržení technologických postupů udržíte bílý burčák ve výborném stavu a dokonalé chuti i několik dnů. Ale jinak je to u burčáku z červených odrůd. Tam si troufnu říci, že platí pravidlo půl dne a dost. Pořád ještě je co ochutnávat,“ říká optimisticky velký fanda vinohradu i fotbalistů Slovácka.

Zajímá vás aktuální dění ve Zlínském kraji? Více zpráv najdete na našem webu.