Sušení ovoce bylo na jižním Valašsku do začátku 20. století bráno jako důležitý způsob místní obživy a někdy i náhrada chleba. Největší rozkvět sušení ovoce nastal v polovině 19. stol. Sušené ovoce se z Vlachovska vozilo především do bývalého Prešpurku a do Vídně.
„Zánik tohoto důležitého přivýdělku nastal hlavně začátkem 20. století z důvodu pomrznutí většiny ovocných stromů při nebývale silných zimách,“ uvedl Dominik Plšek z pořádajícího spolku Dokopy.
Ačkoliv spousta sušíren zanikla, posledních osm je stále rozesetých po vysokých stráních a sadech Vlachovic a díky majitelům a spolku Dokopy se dokonce ve čtyřech z nich suší.
Nahlédněte do provozu tradiční sušírny
Během putování můžete poznávat jejich historii, příběhy a kouzlo i krásu jihovalašské krajiny. Vyrazit můžete z kteréhokoliv zastavení naučné stezky po vlachovských sušírnách.
„Hlavním kulturním a občerstvovacím místem je nová roubená komunitní sušírna Dokopy, kde nejen můžete nabrat síly do dalšího putování, ale kde uvidíte v provozu i novou tradiční sušírnu na Valašsku s některými zvláštními technickými prvky,“ láká zájemce o nevšední zážitky Dominik Plšek.
Na známé bylinné farmě Květomluva se v blízkosti bylinných polí nachází zajímavá Sušírna sv. Františka, která byla první zachráněnou a zrekonstruovanou sušírnou na Vlachovsku.
„V roce 2021 zde majitelé, Fryzelkovi, postavili i novou provozovnu na zpracování bylin, a to i včetně nové, další roubené sušírny na byliny a na ovoce, inspirované starými valašskými sušírnami, ale doplněné o nové technologie,“ pokračoval Plšek.
Rozhodně byste si neměli nechat ujít ani krásnou Vaňatkovu sušírnu ve Vrběticích, která je díky majitelům opravena do původního stavu z doby jejího vzniku, a to i včetně šindelové střechy a starého typu pece.
„Suší se v ní starobylým způsobem, který v zemi uvidíte asi jen u nejnověji zrekonstruované sušírny Raků z vlachovských pasek. Rakova sušírna, která se nachází v přírodně bohatém prostředí, pamatuje spoustu veselých příběhů. Je kvalitně, citlivě opravena a vybavena původní technologií sušení. Vkročit do ní znamená vstoupit do doby, kdy se vlachovští pasekáři živili vyhlášeným sušeným ovocem. Počkejte, až ucítíte vůni sušeného ovoce nebo pečených zemňáků z pece…“ láká k návštěvě Dominik Plšek.
Kromě sušíren si užijete krásnou valašskou přírodu
Po trase můžete nahlédnout i do ostatních čtyř sušíren, které sice nejsou opravené, jsou v různém, často i špatném stavu, ale stojí na nádherných místech a vypovídají mnohé o této krajině, lidech i dobách.
„Jedná se o nejstarší sušírnu Míčovu, na krásném místě umístěnou Hrabicovu sušírnu anebo určitě doporučujeme navštívit mladší Šimoníkovu sušírnu, kde se budete moci velmi kvalitně občerstvit a nabrat sil s dalekými, překrásnými výhledy do krajiny. Ze sušírny Petrů ve Vrběticích před časem vznikla úpravou ovčírna, sušit se v ní již asi nikdy nebude, ale i tak stojí za podívání,“ vyjmenoval Plšek.
K sušírnám patří i zpěv a valašská lidová zábava. Proto v sušírnách postupně potkáte zpívající šikovné cérky a mladé robky v kroji a taky mnohé muzikanty. Nejen s nimi si postupně můžete zazpívat i zasmát se.
