„Jde nám o ty nejvyšší pozice. Jsou tady nějak nastavené ambice. Nechtěl jsem jít někam, kde by byla spokojenost se středem tabulky. Z tohoto hlediska si myslím, že očekávání jsou jasná a snad o nich ani nemusím mluvit,“ uvedl ve dvojrozhovoru pro klubový web Jonák.
Stejně to má i Rob. „Po loňské nevydařené sezoně bych být v mužstvu, kde bych hodně hrál a měl zase radost z hokeje. Chtěl bych zase najet na vlnu, kdy mě to bude bavit a snad se mi bude i dařit,“ přeje si.
Oba útočníci v minulé sezoně hráli nejvyšší soutěž. Rob za Plzeň a Jonák v Českých Budějovicích. I když měli možnost v extralize zůstat, nakonec zvolili comeback do Vsetína, kde prožili vydařené období. „Nějaké oťukávání s extraligovými kluby tam bylo, ale nebylo to tak, že bych měl smlouvu na stole. Mám rodinu, narodila se mi dcera, a už jsem také nechtěl čekat. Říkal jsem, že kdybych se měl vracet do Chance ligy, tak určitě na Vsetín, kde to znám a kde se nám dařilo. S Radimem Tesaříkem a Danielem Tobolou jsem se domluvil poměrně rychle,“ uvedl Rob.
Také jeho parťák chtěl mít jistotu a klid. „Nějaké týmy z extraligy říkaly, abych chvilku počkal. Nebylo to ale nic konkrétního. Když nevyšla extraliga, byl pro mě Vsetín jasná priorita. Chtěl jsem se vrátit zpátky,“ vysvětluje.
Oba borci chtějí na Lapači obnovit parádní souhru a spolupráci z ročníku 2018/2019, kdy v jedné formaci neuvěřitelně zářili. „Bylo to jedno s druhým. Na ledě nám to sedlo, seděli jsme si i lidsky. Zafungovala chemie. V tomhle směru to bylo výjimečné. Měli jsme v lajně pohodu, vždycky jsme si k tomu každý něco řekli, byli jsme otevření komunikaci. Trošku v tom možná bylo i štěstí. Každopádně to bylo super a hezky se na to vzpomíná,“ prohlásil Jonák.
Nyní za sebou mají první dny letní přípravy, která začala v pondělí. „Začátek vždycky bolí. Není moc hráčů, kteří by se v letní přípravě vyloženě vyžívali. Ale jak se říká, je to nezbytná věc, bez které to nejde. Člověk si tím zkrátka musí projít. Víme, že to děláme pro sebe, abychom byli na sezonu připravení. Kondice jde ruku v ruce se sebevědomím na ledě. Když na ledě funíte, nemáte ani sebevědomí, abyste si něco dovolili,“ ví dobře Jonák.
„Já musím říct, že se každým rokem dokážu v hlavě nastavit na přípravu líp a líp. Je to samozřejmě dřina, ale člověk za ty roky pozná, že bez toho to nejde. Zároveň každá příprava je jiná, poznáte zase nové věci. Je součástí naší práce, abychom ty dva a půl měsíce nějak skousli. Je to o tom, aby si to každý správně nastavil v hlavě,“ dodal Rob.
