Bezprostřední období po porodu je pro dítě velmi důležité. Začíná totiž poporodní adaptace novorozence v prostředí, které je pro něj zcela nové.
„Podporujeme první přisátí novorozence ve chvíli, kdy samo projeví své vrozené reflexy, začne hledat prso matky a otevírat svá ústa. V naší porodnici podporujeme kontinuální bonding (kontakt skin to skin – kůže na kůži) mezi maminkou a dítětem,“ vysvětluje laktační poradkyně Kamila Krajča.
Bonding má podle ní pozitivní vliv na nástup laktace, poporodní adaptaci miminka a také na budování vztahové vazby.
„V případě porodu císařským řezem podporujeme krátký bonding maminky s dítětem bezprostředně na operačním sále, který následně přechází v bonding otce s dítětem do doby, než je maminka převezena z operačních sálů a opět dochází k jejich setkání,“ pokračuje laktační poradkyně.
Maminky podporuje v kontaktu skin to skin a napomáhá se správnými technikami kojení v prvních dnech po porodu. Laktační poradkyně také asistuje v případech, kdy je pro miminko obtížné přisátí k prsu, nebo v případě pozdějšího nástupu laktace.
„Podporujeme alternativní přístupy v rámci dokrmování miminek tak, aby nebyl narušen přirozený reflex sání z prsa. Jedná se například o dokrm pomocí kalíškování nebo cévky u prsa. Zároveň podporujeme dokrm pomocí vlastního odstříkaného mateřského mléka, pokud to laktace umožní,“ specifikuje Krajča.
Kalíškování je alternativní způsob krmení dětí, které nemohou sát přímo z prsu. Je vhodný jak pro odsáté mateřské mléko, tak pro kojeneckou výživu – dává se dítěti z kalíšku. „Nenarušuje přirozený reflex sání z prsu. Souběžně se pokoušíme o přisátí k prsu,“ dodává laktační poradkyně.
Dokrm pomocí cévky je vhodný, pokud je tvorba mléka nedostatečná. „Jedná se o laktační pomůcku, která je složena z cévky a nádobky. Dítě tak může sát jak mléko z prsu, tak dokrm. Ani v tomto případě se nenarušuje proces přisátí a sání, zároveň se stimuluje tvorba mléka a podporuje vazba matky a dítěte,“ dodává Kamila Krajča.
