Výzkum kostry na ZŠ UNESCO pokračuje: ostatky patří zřejmě husarovi rakousko-uherské armády

Foto: televize TVS
UHERSKÉ HRADIŠTĚ - Výzkum kostry na ZŠ UNESCO pokračuje. Žáci pod vedením odborníků už byli schopní identifikovat pravděpodobný původ ostatků.

Žáci ZŠ UNESCO v Uherském Hradišti mají unikátní možnost účastnit se výzkumu kosterních ostatků, které tady více než sto let slouží jako učební pomůcka. Prvotní předpoklad, že šlo možná o vojáka druhé světové války, vzal rychle za své. Doktorka Miriam Nývltová Fišáková z Ústavu fyziologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity na první pohled určila, že se jedná o kostru muže, který ale zemřel mnohem dříve, a to násilnou smrtí.

Charakter zranění napovídal, že jde o vojáka. Na základě radiokarbonového datování byla jeho smrt zařazena asi do roku 1866, tedy do doby prusko-rakouských válek. Na základě poměru izotopů pak bylo zjištěno, že šlo o muže, který pocházel ze středního až dolního toku Dunaje, tedy z tehdejších Uher.

ky antropologické analýze jsme zjistili, že se jednalo o muže zhruba třicet až čtyřicet let starého, který měřil 176 centimetrů, byl velice dobře osvalen. Úpony na kostře ukazují na to, že se jednalo o jezdce na koni. Když toto všechno pospojujeme, tak dojdeme k tomu, že se nejspíš jednalo o důstojníka rakousko-uherské armády. Tehdy se jim říkalo husaři,“ uvedla Miriam Nývltová Fišáková.

Další fází školního výzkumu bylo ztvárnění vojákovy podobizny na základě lebky, kterého se ujal zkušený kreslíř a ilustrátor, žák Zdeňka Buriana, Libor Balák.

Já se snažím tu lebku prohlédnout, co je na ní zachovalé, co zachovalé není, v jakém stavu to všechno je. Vycházím ze vztahů, které se dají snadno vysledovat z rentgenu. Vztah té měkké a kostní tkáně se pořád opakuje ve stejných vzorcích. Žádný antický nos, ani řecký, římský, nic takového tam není. Ani ta horní čelist neleze příliš dopředu. Vypadá tak jako nenápadně,“ zmínil Libor Balák.

Portrét vznikal jen z profilu, kdy jde nejlépe postihnout charakteristické rysy tváře. Podobizna zepředu si vyžaduje mnohem složitější zkoumání a modelování. Na základě stop na lebce ale bylo možné určit i příčinu smrti. Šlo o bodnutí zespoda, a to pruským bodákem.

Výzkum by měl ještě pokračovat analýzou DNA a také analýzou izotopu stroncia, což by obojí upřesnilo původ muže. V dubnu má škola v plánu zorganizovat závěrečnou odbornou konferenci. Tečkou za výzkumem pak bude důstojné rozloučení a pohřeb ostatků na hřbitově.

Zobrazit fotogalerii >>