„Chovám vedle slepic, kohouta, prasátek a dalších domácích mazlíčků a mazlů také 16 kraviček. Všechny pobývají ve chlévech pod střechou, ale jedna je opravdu svá a naprosto svérázná,“ upozorňuje na jednu výjimečnou „skotku“ paní Alena, která se má opravdu co ohánět.
Jedna její kravička, dnes už tříletá, se do chléva nepodívá ani náhodou, na pastvině přebývá i v té nejtvrdší zimě, i když je spousta sněhu, jak to bylo pod vrcholy Javorníků i tentokrát. A teď v aprílovém počasí, kdy se střídalo jaro se zimou jako na kolotoči, udivila svoji paní nejvíce…
„Tahle Toulavka si prostě nedá říct, chodí mi za statek na seno, ale jinak je taková zvláštní samotářka. K ostatním se připojí až na jaře na pastvě. Já jí samozřejmě nosím seno i pod širé nebe, když je zima a hodně nevlídné podmínky. Teď se k nám znovu vydala, ale už nebyla sama, přišla se pochlubit s nekolikadenním telátkem. Tak uvidíme, jestli ji to třeba nepřitáhne domů. Rodila poprvé, říká se, že se mohou její návyky měnit,“ vypráví o poněkud svéhlavé kravičce s evidentní láskou paní Alena.
