Z východní Moravy na západ, tam, kde dýchá historie

Foto: zlin.cz
ZÁPADNÍ MORAVA - V čase sněhové hojnosti láká turisty ze Zlínska v novoročním čase prvotního shazování vánočních váhových hříchů především řada lyžařských areálů. Tentokrát při relativním teple a úbytku sněhu ale nebylo od věci vyrazit v prvních hodinách roku místo do Beskyd či Javorníků na opačnou stranu Moravy. Přiznejme si bez mučení, že třeba Zlínští nebo Vsetínští znají tuto část naší země daleko méně. O to objevnější a příjemnější výlet se nabízí.

Dálnice je v prvních hodinách nového letopočtu utěšeně a nebývale prázdná, v Brně jsme coby dup a v Třebíči – východišti putování – za další půlhodinu a nějakou minutu k tomu.

Třebíč je pětatřicetitisícové město s přebohatou historií. Novoroční mše je v plném proudu v úžasné téměř osm set let staré Bazilice svatého Prokopa. Sama stavba je natolik monumentální, že si ji zvědavý turista rád prohlédne zvenčí i zevnitř. Jistě nebude od věci připomenout, že sama bazilika a také nedaleké staré židovské město patří na seznam unikátních památek UNESCO.

Památek chtivý výletník nemůže nenasměrovat další další kroky, respektive cestu autem, do Telče. Také zdejší náměstí a celé centrum je na tom nejcennějším seznamu světových skvostů. Jedinečný je i telčský zámek, když jej obcházíte, musíte se hodně nadechnout a zabrat, je nesmírně rozlehlý, tento klenot moravské renesanční architektury býval častým cílem filmařů. Až budete pátrat, kde že se točila legendární Pyšná princezna, pak vězte, že právě tady.

Z Telče není daleko do Slavonic, takzvané „malé Telče“. Tohle přirovnání skutečně sedí, zase tu báječně dýchá historie. Slavonice jsou podle místních nevšední i tím, že ač spadají do Jihočeského kraje, hrdě se hlásí k tomu, že jsou městem západomoravským.

Odtud je to jenom skok, jeden kilometr, do Rakouska. Jednou z prvních vesnic je Waldkirchen, sympatická obec na příhraniční Dyji. A sympatická i proto, že tu ještě mají pevnou telefonní budku. A v té budce krásnou hnědou kočku. Zjevně se tu zabydlela, tahle „eine telefon Katze“, chtělo by se říci, třebaže před fotografováním si to rozmyslela a prchla. Ale v naší fotogalerii ji najdete.

Na cestě zpět si to ještě před soumrakem nasměrujeme do Vranova nad Dyjí.

Tohle je pozoruhodná vesnice s ještě pozoruhodnějším velkým státním zámkem, původně hradem. Pohled na něj a jeho umístění na obrovské, strmé skále, to je panečku zkraje roku, ale vlastně vždy, úžasná věc…

Dezertem parádního výletu budiž pár set metrů pěšky k Vranovské přehradě. I teď v zimě má svůj půvab, ne že ne. Mimochodem pro osvěžení paměti, letos oslaví už 90 let od svého dokončení, svou velikostí uzavírá první desítku mezi všemi našimi přehradami. Je ovšem suverénně nejstarší.

Zobrazit fotogalerii >>