Pane Josefe, jak je to s vaším koštem? Vydařil se?
Určitě, jsme rádi, že účast byla značná, od nás i ze širokého okolí. Jsme nedaleko Slovenska a tak nás potěšil i zájem od sousedů. Měli jsme trnkovou pálenku až z Považské Bystrice, taky kousek od nás ze Strelenky, mimo jiné ale také z Brna, Vizovic i odjinud. Celkem jsme měli sto vzorků.
Jaké druhy pálenek byly k ochutnání?
Dvě třetiny švestkové, ale také jablkový calvados, hruškové i meruňkové a taky několik druhů likérů. V nejvíce obsazené katagorii si prvenství a krásný pohár včetně finanční prémie díky našim sponzorům odnesl Roman Vaculčík z Křekova. Mimochodem i tam dělají pěkný košt pálenek. A taky v suchém únoru. Ten my naší degustací musíme maličko porušit, protože v našem kulturáku je tolik akcí, že máme tento termín a jsme za něj rádi.
Na koštu byla spousta krojovaných, to je dobře, že?
Myslíme si, že sem kroje patří. Každý z nás organizátorů včetně obsluhy v dámském provedení byl v kroji. To je jeden ze způsobů dodržování tradic a návratu ke kořenům i k práci a životu našich předků.
Místní včetně pana starosty Kráčmara tvrdí, že nebýt vás, byl by společenský život ve Střelné hodně chudší…pročpak vám vlastně říkají střelenský gazda?
Tak to je po vzoru našich předků. Gazda zpravidla s gazdovou pořádali v okolních obcích dožínky. My jsme se s kamarádem jednou rozhodli, že je obnovíme i u nás. Tak nějak to vzniklo, od té doby jsem gazda.
Život gazdovský, život pestrý. Čemu se ještě jako aktivní senior věnujete?
Nějak by mne nebavilo zahálet, snažím se i když roky běží, už mám za sebou tři čtvrtstoletí. Moc mne baví voda. V širším slova smyslu, v tom užším to, že se mi daří obnovovat studánky. U nás i v okolí. Ve Střelné, Študlově, Horní Lidči i jinde. Už je jich přes třicet, to mne těší. A děkuji každému, kdo pomáhá.
Když jsme u té vody…
Když jsme u vody, tak možná jednu zajímavost. Na našem kostele nám z okapů po deštích odtéká voda na dvě strany. Do dvou zemí. K nám i na Slovensko. To je myslím docela rarita.
Ještě k vodě v jiném provedení, k vašemu koštu slivovice. Máte nádherné balení moravského léku…
Máme a jsme rádi. Sklo bereme z Lidečka z tamní malírny. Je to fakt paráda a umocňuje to příjemný požitek z rozumného požívání trnkové dobroty. Tady vidíte na skle napsáno: kdo požije, ten ožije. Platí to samozřejmě vždy s rozumem a s mírou.
