Pohled na krásná rajčata a snad ještě hezčí papriky naplní nejen samotného pěstitele ryze libými pocity. Ale, ale…
„Zvedám varovně prst, když se podíváte na lodyhy, listy i samotné plody rajčat, objevují se tmavé skvrny, jasný důkaz, že rajčata napadla nemilovaná plíseň,“ ukazuje pan Jiří v jedné ze zahrádkářských kolonií nad Zlínem. „Počasí nebylo ideální, hodně deště a poměrně chladné noci, to nemají lidé naší branže rádi,“ vypráví zkušený pěstitel.
Výborně mu ovšem jdou papriky. „No ano, tohle je opravdu moc hezké, chce to ale dlouhodobou péči, hnojení a bylo by toho víc, mohu ale říct, že se papriky letos opravdu vydařily,“ přehlíží úrodu.
Co se okurek týče, zůstává nohama na zemi. „Sklidil jsem dost, máme doma zavařeno, kvetou další, ale i sem si už plíseň vzhledem k mokru našla cestu, bohužel,“ říká.
Výborná byla podle pana Sedláčka sklizeň raných brambor, krásné byly jahody, těší se na broskve a na své království nedá dopustit.
„Nemyslete, není to jen dřina, rádi si v největším parnu sedneme s kamarády do stínu, probereme úrodu, ale i mnoho ostatního, třeba politiku. Máme tu báječný výhled na Zlín, ale štve nás, že naše město prostě nejde dopředu, jak by mělo. Kdesi jsem si vybavil slova o tom, že by Zlín měl mít sto tisíc lidí, tak to spíše vypadá na padesát,“ konstatuje trochu smutně.
A ještě něco ho trápí. „Až na výjimky nenajdete mezi námi mladé lidi, to je velká škoda. Zahrada je relax, práce, ale hlavně výborný pocit, že je člověk užitečný,“ končí vyprávění vitální senior.
