„Z pohledu krajů není v současné době vůbec zřejmé, jak byly stanoveny koeficienty, kterými se rozpočtové určení daní řídí. Po dvaceti letech od jejich vzniku se celkově změnila situace v jednotlivých krajích, počty jejich obyvatel i rozsah zákonných povinností, které kraje musejí s ohledem na veřejný zájem zajišťovat. Objem sdílených daní směřujících do krajů je přitom vzhledem k množství těchto svěřených povinností nedostatečný a dlouhodobě neudržitelný,“ vysvětlil radní Zlínského kraje Petr Gazdík, který je předkladatelem novely zákona.
To se týká například financování silniční sítě. Krajům byla v minulosti svěřena kompetence za správu a rozvoj silnic II. a III. třídy, která však nebyla a doposud není doprovázena přesunem odpovídajících finančních prostředků. „Proto navrhujeme do výčtu sdílených daní nově i zařadit silniční daň a daň z minerálních olejů, a to ve stejném rozsahem jako u jiných sdílených daní,“ řekl Petr Gazdík.
Druhý zásadní návrh změny se týká způsobu, jakým se sdílené daně určené krajům rozdělují. Současný zákon nezná jakákoli kritéria pro dělení těchto veřejných prostředků mezi kraje. Návrh proto zavádí dvě nová systémová kritéria pro rozdělování: počet obyvatel kraje a počet kilometrů silnic II. a III. třídy. Ta jsou objektivní a nezpochybnitelná a odrážejí finanční potřebu krajů.
Třetím hlavním principem nové právní úpravy je navrhované zavedení rozdělení části celostátního hrubého výnosu – 10 % celostátního hrubého daňového výnosu se rozdělí mezi všechny kraje kromě hlavního města Prahy tak, že každému z krajů připadne jeho jedna třináctina.
„Posílit příjem sdílených daní do krajských rozpočtů je nutné i vzhledem k tomu, že klesá a v dalších letech nadále bude slábnout podpora, které se krajům dostává z evropských zdrojů,“ uzavřel Petr Gazdík.
