„Elektromagnetické záření je přítomné všude kolem nás. Přitom může zatěžovat živé organismy, například ovlivňovat funkce mozku. Také může negativně působit na funkci citlivých přístrojů. V minulosti fungovala většina zařízení na mikrovlnné frekvenci 2,45 GHz. Ta je dnes už natolik obsazena, že se musí využívat i jiné frekvenční oblasti. Celkový výkon záření, kterému jsme díky tomu vystaveni, stále roste. Proto zkoumáme a vyvíjíme stínicí feritové materiály, které budou účinné v příslušných technických radiových a mikrovlnných frekvenčních pásmech,“ popsala Jarmila Vilčáková, vědkyně z Centra polymerních systémů UTB ve Zlíně.
Stínicí materiály buď elektromagnetickou vlnu odrazí, ta se ale šíří prostředím dál, nebo ji absorbují, čímž ji vlastně zlikvidují a přemění na zbytkové teplo. Zejména je ale žádoucí, aby byl materiál ohebný, lehký a snadno zpracovatelný.
„Tuto podmínku snadno splňují kompozity. Absorpčních schopností se u nich dosahuje přidáním magnetických prášků jako plniva do polymerní matrice,“ doplnil Ivo Kuřitka z Centra polymerních systémů.
Technologie absorbující záření se využívají například u počítačových tomografů, magnetických rezonancí a dalších lékařských přístrojů. Chrání citlivou elektroniku zařízení před vnějším rušením i obsluhu přístroje.
„Také v letectví a kosmonautice je nutné chránit citlivou elektroniku před vnějšími elektromagnetickými pulsy, kde každá porucha může mít katastrofální následky,“ doplnil Ivo Kuřitka.
„Jsme schopni syntetizovat vhodný typ plniva a stanovit jeho optimální koncentraci pro konkrétní frekvenci. Výzkumný tým Natalie Kazancevové už získal tři patenty a dva užitné vzory, máme ověřenou technologii a mnoho funkčních vzorků. Tým spolupracuje také s firmami na vývoji stínicích materiálů pro výrobu pomocí 3D tisku v rámci projektu Technologické agentury ČR,“ dodala Jarmila Vilčáková.
