Zvládat noční směny pomáhají budoucí lékařce Zuzaně Deďové návyky ze zkoušového období

Foto: Nemocnice Zlínského kraje
ZLÍN - Za pár měsíců se stane lékařkou, v těchto dnech se ale v Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně věnuje práci sanitářky. Dvanáctihodinové noční směny zvládá prý díky návykům ze zkouškového období, serveru Zlin.cz to uvedl PR specialista nemocnic Zlínského kraje Zdeněk Dvořák.

Své priority má budoucí lékařka srovnané. „Vnímám, že z hlediska možné nákazy jsou zdravotnická zařízení velmi rizikovým místem. Jsem ale přesvědčená o tom, že moje místo je nyní v nemocnici, tam mohu být za současné složité situace nejvíce platná,“ svěřila se pětadvacetiletá Zuzana Deďová.

Je studentkou šestého ročníku oboru Všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Ostravské univerzity. Žije ve Zlíně a je tak jednou z dobrovolnic, které pomáhají ve zlínské nemocnici zvládat situaci vyvolanou pandemií koornaviru. Prožívá doslova „křest ohněm“, protože byla zařazena na Oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (ARIM), které patří mezi velmi vytížená pracoviště. „Z hlediska úkolů má nyní moje práce nejblíže k povolání sanitářky. Pomáhám s pacienty, mám na starosti úklid a čistotu na pracovišti, řadu úkolů mi zadávají zdravotní sestry. Stejně jako ostatní pracuji na dvanáctihodinové směny,“ popisuje svou činnost na oddělení.

Směny jsou denní a noční. Na náročnost a specifičnost těch nočních si Zuzana Deďová musela nejprve zvyknout. Pomohly jí v tom zkušenosti ze zkouškových období na univerzitě, kdy se také učila až do ranních hodin. Nadšená je z kolektivu, ve kterém v nemocnici pracuje. „Zapadla jsem do něj i věkově, některé sestřičky jsou dokonce mladší než já,“ konstatovala Zuzana.

Při práci se studentka snaží být co nejopatrnější a stejně jako ostatní zdravotníci maximálně eliminuje riziko možné nákazy onemocněním COVID-19. Nic neponechává náhodě i kvůli svým blízkým a okolí. „Mohu všechny ujistit, že pravidla a opatření jsou v nemocnici nastavená tak, abychom byli my i pacienti co nejvíce chráněni. Nemám proto strach, jen respekt. Ale ten je potřeba mít a je určitě zcela na místě,“ uzavřela Zuzana Deďová.