Divizna velkokvětá je velmi nápadná dvouletá bylina vysoká až 2,5 m, jež v prvním roce vyhání jen růžici přízemních listů, které na podzim odumírají a na jaře vyrůstá nová růžice listů a vysoký stonek s květy. Povrch lodyhy i listů je hustě plstnatý. Listy v přízemní růžici jsou podlouhle vejčité až eliptické až 40 cm dlouhé. Lodyžní listy vejčité, na bázi sbíhavé často až k dalšímu listu. Květenství tvoří hustý lichoklas, ve kterém jsou květy ve svazečcích po 3 až 9 květech. Květní koruna je kolovitá o průměru 30 až 55 mm, korunní lístky jsou žluté, trubka je krátká, lem je s pěti nestejnými cípy, dva horní nejmenší, spodní, prostřední největší. Koruna je na spodní straně chlupatá, na svrchní straně lysá.
Diviznu znali již Řekové a Římané. Plinius doporučoval balit fíky do listů divizny, aby se tak zabránilo jejich hnití. Dlouhé lodyhy používali legionáři jako pochodně nebo se namáčely do vosku a zapalovaly při pohřbech a slavnostech. A bohyně Kirké podle některých pověstí používala květy divizny ke svým kouzlům, ale podle Homéra ji naopak používal Odysseus, aby ho chránila před Kirké. Před dovezením bavlny se z divizny dělaly knoty, sušené kousky stonků se namáčely do tuku nebo pryskyřice a používaly se jako svíčky. Usušené stonky namočené do loje se zapalovaly na pohřbech. Divizna byla používána vesničany k léčení astmatu, zánětů průdušek a jiných průduškových obtíží. Vylisované olejnaté látky se přikládaly na prsa ve formě placek, proti průduškovým problémům a proti astmatu se kouřily usušené listy nebo se inhaloval kouř ze zapálených stonků.
V Indii je považována za bylinu bezpečí a zavěšuje se nad dveře nebo okna, aby ochraňovala před zlými duchy. Všeobecně byla ve středověku považována za bylinu, která chrání před černou magií. Věřilo se, že pokud roste v zahradě divizna, je tato zahrada požehnaná. Pokud někdo nosil usušený list divizny v botě, měl být chráněn před nachlazením a divizna v polštáři údajně chrání proti zlým snům.
Účinné látky obsažené v divizně se navzájem doplňují. Jsou to slizy, které vytvářejí na sliznici horních dýchacích cest ochranný povlak a chrání ji před drážděním a vysycháním, dále saponiny a flavonoidy, které zvyšují bronchiální sekreci a napomáhají tak rozpouštění hlenů. Divizna se převážně používá jako prostředek usnadňující odkašlávání, bývá součástí průduškových čajových směsí, působí příznivě při zánětech úst a hrtanu. Kromě toho má také účinky potopudné a močopudné. K zevním účelům se doporučuje ve formě obkladů na bércové vředy a ke koupelím. Divizna také patří mezi významné medonosné rostliny, neboť po celé léto až do podzimu poskytuje včelám velké množství světlého, vonného nektaru. Je proto s oblibou vysévána včelaři.
V letošním studeném máji je dobré se správně oblékat a nezapomínat na byliny. Stařenka velmi brblali stařečkovi, když začal kašlat, a jeho odpověď „buď šťastná dokud slyšíš můj kašel, až ho slyšet nebudeš, bude s tebů zle“ a jako vždy měl pravdu.
Zdraví Vás bylinkář Standa.
